Dačický z Heslova, Mikuláš: Prostopravda

Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. III G 28, 1r–66r. Editor Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

Lidé na pejchu nedbají,

nepůjčí ani nedají,

aniž pejchou co vyděláš.

Zůstaneš bláznem, to shledáš.

Dej paní Pejše pohlavek,

ať neleze za vobojek.

V pravděť jsem oznámil toto.

Medle nehněvej se o to,

kdo jsi takový kolivěk.

Přijmiž také nětco za vděk,

neb v světě jsou mistrné líčky,

bohatým, slavným divné poklísky,

jednak jeden velký, jednak maličký,

skusil jest to i pan Václav V...

Nebo: Štěstí s neštěstím se sočí,

sem i tam zápasí, točí.

Mnohý klesá, jiný skáče,

někdy vejská, někdy pláče.

Mějž každý v tom pozor na se

a nelez do bláta zase.

Nam: Nolle fieri melior, definit esse bonus.cizojazyčný text

A ze psa zajíc nebude, by jej jak chtěl kořenil.

Ó, co ohyzdná věc jest,

mrzutá pejcha a lež,

vysokomyslnost chudého,

an žádný nedbá na něho,

kurva když se o čest vadí

a moudrý s bláznem nesnadí,

kde se pak o cizí derou

a bohatí chudým berou,

ti pro takové lakomství

tratí nebeské království.

Tyto věci sobě překážejí:

Voda vohni,

starost zdraví,

ožralství pokoji,

pravda lhářům,

lakomství kněžím,

kurvy žákům,

skoupému hosti

a dary spravedlnosti.

Ještě nemají na tom dosti,

berou předce bez lítosti

a milosti.

Hausknechtu kůň poručiti,

šenkýřkám měšec svěřiti,

havéři důl, ženu žákuom,

při řečníkuom,

neopatříš-li sobě sám toho,

zvíš, jak zejskáš velmi mnoho,

leda bylo pro někoho.

Ó, Bohemia

Není to v světě nic divného,

že vlast táhne k sobě svého;

česká země hladovitého

živí i nepřítele mnohého.

Nemá odměny od žádného,

trpí od cizích mnoho zlého.

Ó, Bože, chraniž národu českého!

Předešle a za pohanstva

byla země česká pusta,

zůstávaje tak od dávna,

lidského rozumu prázdna.

Když pak z osudu božského

od národu slovanského

skrze Čecha osazena,

ve všem dobrém rozmnožena,

tu hned národové jiní,

závistiví, nepřízniví,

oč prvé nikda nestáli,

nestarali, nevzdělali,

zosobit usilovali

a do Čech se velmi drali,

chtíce to Čechuom vydříti,

z cizí práce rozkoš jmíti

a svou vůli provoditi,

o vše všudy připraviti,

o čež usilují až posavad,

aby ledakdos v Čechách vlád,

nemůže-li, aby okrad.

Ó, kde jsou starých Čechuov ruce

na takové cizozemce?

Nynější se jen dívají,

mnozí i napomáhají,

tak k záhubě pospíchají.

K čemu přijdou, to poznají.

Jmějž se dobře, milý Čechu,

nelez dále do posměchu.

Každý do tvé vlasti běží,

tak zůstáváš jen v loupeži.

Ochraňujž sám Pán Buoh tebe

a pomoz z země do nebe.

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 5 měsíci a 27 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).