[120v]číslo strany rukopisuzlé věci falešné, vydali sú jeho mně, praviece, že proti zákonu našemu činí a die, by synem božím byl a králem naším. A já věře jim, zmrskaného vydal sem k vóli jich a oni sú ukřižovali jeho. A pochovavše tělo jeho v hrobě, osadili sú rytieři a střěhli sú jeho, aby zkusili, vstal li by z mrtvých. A těch židóv nešlechetnost tak sě jest byla zanietila, že sú penieze rytieřóm dali, jedno aby pravili: „Když sme my spali, přišli sú učedlníci jeho v noci a zchopili sú tělo jeho.“ Túto úmluvú falešnú pohnuli sú jimi, aby prav[121r]číslo strany rukopisudu zatajili. Ale rytieři zajisté, když sú vzeli penieze, pravdy pak velikého divu nikoli nemohli zatajiti, než zajisté, že on jest z mrtvých vstal, svědčili sú. A kterak sú od židóv penieze vzeli, oznámili sú. Tyto věci proto sem pověděl vám, ať by nižádný vám o tom jinak nelhal a aby přivolenie nedali lži židovské.

Kapitola devátá, kterak jest veleben pán Kristus před Neronem a potupen Šimon čarodějník ot apoštolóv svatých.

A když sú byli přečteni listové před ciesařem, Nero vece k apošto[121v]číslo strany rukopisulovi Petrovi: „Pověz mi, staly li sú sě tyto všecky věci na něm?“ Tehdy Petr vece: „Dobrý ciesaři, všecky ty věci, kteréž si slyšal, staly sú sě na Kristu pánu mém, synu božiem. Neb tento Šimon kúzedlník pln jest lží a ďábelskými chytroštěmi ostúpen tak velmi, že praví sě bohem, a jsa člověk poškvrněný; a synem božím směl sě jest nazývati, v němžto my sme všichni svítězili, skrzě boha – člověka lidem ráčil jest spomoci. Ale v tomto Šimonu dvě podstatě bytí poznány sú: ne boha a člověka, ale [122r]číslo strany rukopisuďábla a člověka, neb sám svuodce ďábel skrzě člověka lidem překážeti usiluje.“

Ty věci uslyšav Nero ciesař, otáza Piláta, pravé li sú toto řeči, kteréžto od Petra slyšal bieše. Odpovědě Pilát a vece: „Pravéť sú všecky věci, kteréžto od Petra vašima ušima sú praveny.“ Potom pak Pilát pro své obřezovánie, kteréž byl od židóv přijal v času svém, opět do amerinského města jakožto vypověděnec poslán jest a v žalář vsazen. A v tom těžkém jsa vězení a boje sě ukrutné a zjevné smrti, [122v]číslo strany rukopisusám sě zahubil.

Skonány sú tyto kniežky léta božieho tisícieho čtyřstého čtyřidcátého druhého v pondělí po květné neděli Prokopovi Sviečníkovi.