[45r]číslo strany rukopisujest, že světa nenávistí a soužením[ar]soužením] sauzenii a kolébaním, protivenstvím etc.cizojazyčný text vede nás k upokojení v společném milování, a ne hojnou sytostí, poněvadž nedí: Když vás svět bude milovati štěstím, tedaž milovati se vám přikazuji; ale dí: Abyšte se milovali, když vás svět nenávidí. Toť jest v tomto světě pravej pokoj, totiž milování. Ktož v milování[as]milování] milowanim laskavém obejvá, v Buohu obejvá, v němž jest plnej pokoj i království nebeské beze všech nesvorných [45v]číslo strany rukopisuválek. A toť jest milování, takovej pokoj, že jako dítě, když spí pokojně, nic nečije soužení v kolébce, ani hladu, leč se protrhne, tak ktož v lásce přebývá pokojně, nic nečije, žádného trápení totiž na tom světě jako příklad na svatých mučedlnících, že jich smrt a meč ani hrůza ani války nemohly odděliti od lásky Kristovy pokojné. Tak trpěli, jako by nic nečili, tak mřeli, jako by usýpali, to sobě všecko za pokoj počítali, ale ne to, což nyní svrchu psaná nád[46r]číslo strany rukopisuherná církev za pokoj má. A protož jest, v rozkoši jsúc, nedůtklivá, neb sytá duše i plást strdí tlačí, ale lačná přijímá hořké za sladké, trápení světské za pokoj duchovní. A protož první církev trpíc chodila jako na hody najskvostnější a nejpokojnější. Těch příkladuov pln zákon i pasionál jest.

A protož ty věci protivné nám a nelibé upokojují, totiž k pokoji milování vedou, a [46v]číslo strany rukopisumilování v neomylnej pokoj království buožího. Tedy zřejmě můžem se domnievati o nejmilosrdnějším Pánu našem, že tak kolébaje, povíjeje, okříkaje, mrskaje, skrovně krmě nás, z veliké milosti to činí. Poněvadž by to nemilosrdná mátě byla, kderá by hovějíc dítěti nepovíjela ho, aby ztrmočilo, zkřivohlavělo a zhrbovatělo, a nekojila by ho, aby pláčem průtrž sobě vydávilo, a neskrovně je krmíc masem a vínem, aby zadávilo a přemohlo. Takť jest zřej[47r]číslo strany rukopisumo, žeť Pán Buoh jest matcechou oné svrchu psané církvi ztrmolečené, hrbovaté, ožralé, smilné, soběvolné, nepokojné v milování buožím a bližních podlé onoho písma, jenž dí: Jestliže bez kázni ste, v nížto spolek mají všichni jiní, tedy cizoložní a neřádní synové jste. Ne řádní synové dědictví jako Izák, ale Hismael, z dívky narozený.

Abychom oudy byli z toho dítěte vlastního, maličkého, tak kojeného etc.cizojazyčný text, sami se nem[47v]číslo strany rukopisustíce,