milosti[55r]číslo strany rukopisuvější lidem, aniž lidské krve, totiž roboty, požívají bezprávně. Neb jest jim netřeba jinde chutnati, poněvadž v tomto pokrmu a nápoji věčnú živnost přijímají, jako je svrchu praveno.

Tímť[aw]Tímť] imtt já veď pokrmem žádám, aby tě ráčil odplatiti místo mně, na polštáři ustavičnosti peřím dobrých oumyslův sytém posazenou, nasytiti, aby víc nelačněla světské rozkoši. Ať by sám posloužil, přepáše prostěradlem kněžské osoby, nedá ti se dotknouti ru[55v]číslo strany rukopisukou pateny ani kalicha, jako ty mně sama krájevši a předkládavši mísy se nedala tknúti ani po pití sahati, ničímž tím mně neobmeškavši. Anižť hovoř v mysli tvé řkúci: „Poněvadž nazýváš ty poběhlce, ktož sou, byvše pod obojí způsobou, přistoupili k jedné neb ku pikhartuom, teď já, přestoupíc k obojí způsobě, s poběhlci bych neustavičnými přičtena byla.“ Ne tak, má paní Doroto, ne tak! Velikýť jest tu rozdíl. Neb poběhlec slóve ten, [56r]číslo strany rukopisukdož od čeho odběhne, jakož jest hanba ženě od muže utéci neb stolícímu od chleba. Protož i nestydatí sedláci neradi od chleba, nechajíc ho na stole, leč s pohaněním běhají. Takť jest hanebná a mnohem hanebnější poběhlost od kalicha Páně aneb od obého pikhartuom odstoupení, vše poběhlost slóve. Ale od pikhartuov k pod obojí způsobou víře nebo od jedné k oběma[ax]oběma] obiebiema přestoupení neslóve poběhlost, ale přiběhlost neb doběhlost celé svá[56v]číslo strany rukopisutosti a sytosti. Neb ktož přistoupí k kalichu Páně, všakť ten nepohna[ay]nepohna] nepohha od první, těla Pána Ježíše, ale drže své tuhou věrou, přijme k tomu krev předrahou. Ale kdož by k jedné způsobě přistoupil, tenť jest odběhl od krve Páně, musí se jí odpřísahati ve mšale, musí zlořečiti, kacéřovati ji i se samého, že ji přijímal. Též ktož je k pikhartům přestoupí, musí haněti a kléti to obé dvé a opustiti. I ty, ktož přijímají, haněti, kléti, kacéřovati, modlářovati a je [57r]číslo strany rukopisuodřezovati od spasení a tak jako místo těla anebo krve Páně jedení a pití zuby utrhavými maso a krev Pána Ježíše jako hladožízniví jestřábi svrchu pravení.

Protož[az]Protož] rotož to věda, prosím tebe, nerozpakuj se přijíti té svrchu psané odplaty od Pána Buoha aniž se styď svému Zikmundovi vejsluhy z téhož stolu podati a čeládce své jako ondy s svého stolu. Nebť jest napsáno, že drahý Pán bratří, sestry i děti chce, aby společně vesměs byli ou[57v]číslo strany rukopisučastni