[19v]číslo strany rukopisudo sebe svědomu býti. A ne jiným se zevnitř zdáti dobrým, toť by již pokrytství bylo. Neb byť pak všickni zevnitř chválili a dobrými nás svědčili býti, nebudem li toho dobrého sami do sebe svědomi vnitř, což svědčí jiní, jen svedení, hryzení a mouka vnitř zuostává a jako naruby politý korbelík víc maže, nežli křtaltuje. Toť jest svatého Pavla vejklad, jenž praví vše, což jest proti svědomí, býti hříchem. Co že to dobré, což jiní aneb my sami o sobě dobrého pravíme, nevědouc toho do sebe, v hřiech lži a pokrytství [20r]číslo strany rukopisuse obrací. A též bychom opět co najlepšieho učinili bez svého vědomí, neníť ctnost, než hřích. Byť nebyl hřiech, bylť by Pán Kristus neprosil za židy, jenž sou spasitedlný skutek učinili, bez vědomí jej křižujíc, řka: Otče, odpust jim, neb nevědí, co činí. A opět kdyby jiní na nás byli svědčili ve zlém svědomí, jestliže toho sami svědomi nejsme jako Jozef a Abímelech cizolostva, nemáme hřiechu, rozhřešeni jsouc snímačem hřiechuov světa řkoucím: Když řkou na vás lživě všecko zlé, radujte se etc.cizojazyčný text A v druhém [20v]číslo strany rukopisurozumu praj byšte slepí byli, totiž nesvědomí byli, hřiechu by neměli. Nechtieti pak věděti neb uměti jest tak zatratitedlné jako nevěřiti. Neb ne tomu, ktož nechce hleděti, ani tomu, ktož zavra oči v škodu vejde, než tomu jen, ješto očí nemá, lehčena vina[t]vina] vinna bývá. Kalnéť a nezcezené pryskyřici podobným se svědomím polévají, ktož umění dobrého a činění zlého do sebe svědomi sou. Čisté pak pryskyřici svědomím podobným svá srdce polévají, ktož sou do sebe skrz zákon procezených svědomí skutkuov. Již pak míra [21r]číslo strany rukopisukorbelíkova smírnou spravedlnost ne nedoměřeně ani přeměřeně, než doměřeně býti praví, uče touž a tak hlubokou, míře podobnou, žádostivou volí měřiti bližním, ne kterouž nám měří, než kterouž chcem sobě měřeno mieti, žeť pak korbelík ne víc vezme v se, než dá vypiti z sebe. Aniž muož kto z něho více vypiti než do něho vlíti. Tím učí vše, což sme vzali daruov od Pána Boha, nic sobě neosobujíc, tolikéž mu a bližniemu vrátili spravedlivě a ne víc. Abychom se červy nerozlezli s Erodesem, jenž jest chtěl Tyrské