napřed dotčeného předmluv v předním sexterníku. Totiž jaká jest Stará a Nová Praha, Malá Strana, taková i víra, jaký hrad, taková i naděje, kteraký Vyšehrad, taková v Pražanech láska, jaké brány, taková střídmost, jací kostelové a klášterové, taková opatrnost, kterací rathúzové a šibenice a pranéř, taková spravedlnost, kteraká zeď, taková síla, totiž trpělivost, jakejž most, taková kompaktáta, jaká řeka, takováž válka, protivenství protivníkův proti Praze. A ten potok neb řeka teče od polodne, totiž od Říma, o kterémž napsáno, že dům postavený na skále: Váli sou větrové a tekly sou řeky a nepadl dům ten. Takové tekutí vod nezarmucuje, ale obveseluje město boží, totiž volené, podlé onoho písma, jenž dí: Když všeckno zlé řeknou na vás, lhouce pro mne, radujte se a veselte etc.cizojazyčný text

Dobře víra, jenž jest základ nevidomého stavení, rozumí se a vyznamenává skrze město Prahu. Nam et urbes confidencie dicuntur, quod in earum munitione inhabitantes confidunt.cizojazyčný text Dobře tedy víra se k městu přirovnává, neb všech chrání od zahynutí, kteří, v ní stojíce, v Pána Buoha naději mají. Praha také dobře od prahu slóve, jenž první základ jest v stavení, jakož o tom psáno v českých kronikách, že by od prahu najprv vkopaného jméno vzala. Jakož pak tři města v svém pořádku sú, tak víra Trojice svaté trvá v Pražanech, totiž Otec, Syn i Duch svatý. Takéť i to znamenají tři města, totiž kterak se drží víry velebné svátosti. Rovně jako Stará a Nová Praha spolu, tak jest v Pražanech víra pod obojím způsobem a pod jednou, v témž jménu jest, ale dělí se jako Malá Strana od Staro a Novoměských řekou velikých kladeb pekelných, hlubokých, tekúcích podlé onoho písma: Vejdi jako voda zlořečenství v kostech jeho. Ale že Malá Strana jest prostranější v ohradě nežli v stavení, to znamená, že církev pod jednou způsobou větší se v slovích okazuje nežli jen v skutku, pravíc se býti po všem světě, jako jsa k přirovnání všeho světa jako Malá Strana k Praze celé. A také i to se skrze ty oddálené zdi znamená, že totiž tak jest oddálena trpělivost od církve římské a že toliko jest zahradami a vinicemi rozkoší opletena a protejčena. Rozdílť jest však trpělivosti naší a protivníkův, totiž že my se aspoň chystáme trpěti a potom nechcem,