duše přijímající sytí, jakož psáno v Starém zákoně: Tučnejť jest chléb jeho, dávaje rozkoši králuom. Nýbrž i slepic chuť v sobě má, jenž jest se sám slepici hromaždící kuřátka pod svá křídla nestyděl přirovnati, protože jako slepice kuřátka plodí a pod křídly chrání, tak kdož jej přijímá, v něm přebývá, ochráněn zavětím od luňáka, ďábla škaredého jako slepice v vajci žlutém a vejce v slepici peřestý kořením lékařství věčného života, jako je psáno: Kto jí tento chléb, živ bude na věky. Máť také i smažených jablek vajci korunovaných, lahodných a lehkých, neobtěžujících břicha chuť, totiž manny, jako je psáno: Otcové vaši jedli mannu na poušti a zemřeli sou. Kto jí tento chléb, živ bude na věky. O kterémžto chlebě zpívá církev: Mannu pravou israhelským dal si, synuom Abrahamovým pravým. Chuť masa silného, sílícího má v sobě, jako je o něm prorokováno: Chléb srdce člověčího posilňuje neb potvrzuje. Homolek chuť z mléka slepených má, neb přijímající chaterné, za homolku nestojící světu jako mléko zsadí, kostmi žílami a koží podlé proroctví Jobova spojí a zkřísí, jako řekl: Kto jí mé tělo a pí mou krev, já jej vzkřísím v najposlednější den. A přes to přese všecko jest v něm chuť rozličného ovotce: slív, meruněk, hrušek etc.cizojazyčný text, totiž skutkuov dobrých, čistoty, moudrosti, umění, pokory, radosti, ochotnosti, střídmosti, opatrnosti, spravedlnosti, dlúhočekání, pokoje, dobrotivosti, trpělivosti, víry. Tyť cnosti rovná ovotci svatý Pavel, K Galatuom. Ta ovotce všecka hodné přijímaní velebné svátosti popouzí v sobě míti skutečně, jako je psáno: Slova, kteráž mluvil sem vám, Duch a život sou, totiž dřeva života; a Duchu svatému nesoucí dvanáctero, svrchupraveno, ovotce. Cnosti pravé se srovná svátost velebná, těmi živými slovy vypravená v kapitole VI svatého Jana: A po té krmi již veta a víc netřeba žádati přes tu, jako sou otázáni učedlníci, chce li se jim ještě víc co po té krmi, odpověděli: Pane, kam sobě pochutnáme, půjdeme a ty slova věčného života máš.

Ktož tedy toho okusí pokrmu, nic mu se více nechce tělesných žádostí a světských, jakkoli chutných přes ty jako mně po tvé večeři, jen píti dobré víno na ten chléb, dobrými krměmi ozdobný, totiž krev jeho předrahú u víně posvěcenou, kteráž též všecky chuti ty svrchu psané