se obrací. A též bychom opět co najlepšieho učinili bez svého vědomí, neníť ctnost, než hřích. Byť nebyl hřiech, bylť by Pán Kristus neprosil za židy, jenž sou spasitedlný skutek učinili, bez vědomí jej křižujíc, řka: Otče, odpust jim, neb nevědí, co činí. A opět kdyby jiní na nás byli svědčili ve zlém svědomí, jestliže toho sami svědomi nejsme jako Jozef a Abímelech cizolostva, nemáme hřiechu, rozhřešeni jsouc snímačem hřiechuov světa řkoucím: Když řkou na vás lživě všecko zlé, radujte se etc.cizojazyčný text A v druhém rozumu praj byšte slepí byli, totiž nesvědomí byli, hřiechu by neměli. Nechtieti pak věděti neb uměti jest tak zatratitedlné jako nevěřiti. Neb ne tomu, ktož nechce hleděti, ani tomu, ktož zavra oči v škodu vejde, než tomu jen, ješto očí nemá, lehčena vina bývá. Kalnéť a nezcezené pryskyřici podobným se svědomím polévají, ktož umění dobrého a činění zlého do sebe svědomi sou. Čisté pak pryskyřici svědomím podobným svá srdce polévají, ktož sou do sebe skrz zákon procezených svědomí skutkuov. Již pak míra korbelíkova smírnou spravedlnost ne nedoměřeně ani přeměřeně, než doměřeně býti praví, uče touž a tak hlubokou, míře podobnou, žádostivou volí měřiti bližním, ne kterouž nám měří, než kterouž chcem sobě měřeno mieti, žeť pak korbelík ne víc vezme v se, než dá vypiti z sebe. Aniž muož kto z něho více vypiti než do něho vlíti. Tím učí vše, což sme vzali daruov od Pána Boha, nic sobě neosobujíc, tolikéž mu a bližniemu vrátili spravedlivě a ne víc. Abychom se červy nerozlezli s Erodesem, jenž jest chtěl Tyrské a Sidonské božstvím krmiti, jehož jest neměl, a Bohu dlužné chvály nechtěl odplatiti. A abychom nescepeněli s Ananiášem a s Zafirou, jenž sou se lží odpolu méně vraceli Duchu svatému, než sou ho vzali. Mnějíc omylně, že jest nevěděl Duch svatý jako hmotný nápoj, co komu ho Buoh Otec utočí z sudu Pána Krista čepem milosrdenství v mieru potřeby aneb žádostivé, na modlitbě rozžívané vuole.

Kteréžto dary milosti Ducha svatého, svrchu nápoji přirovnané, nápoj mstu nám vykládá.