se na počátku hadrunku tohoto tak urozenou býti řeklo, stydíš li se za to?“

Chudoba: „Tobě Buoh Otec splodil a rovný, nic menší Syn Otce zplodil, jehož jest se chudobě množství andělů i chudičkých pastýřuov divilo, ačkoli chudobu měli, ale ještě této větší a divnější byla. A touť je zplodil chudobú, totiž jako je sám, se zbohatého chudého zplodil. Tak z bohatství a z bohatých chudé chtěl zploditi, aby tak zas k bohatému Otci mohli přijíti, řka: Aj, rozdaj všecky věci a poď po mne a budeš míti poklad v nebi. Jak nesnadně a nesnáz než velblúd skrz jehelné ucho bohatí vejdú do království nebeského. A opět dí: Jediné nebudete li učiněni jako maličcí, chudí, pokorní, nevejdete do království nebeského. Aniž doufaj v rod vysoký, nebeský, poněvadž Syn buoží z bohatého Otce z nebe urozen, nemohl tam zase, leč se je s chudými a s pokornými a s plačtivými, s upřímými srovnal a s chlapy nízkého, zemského rodu neurozeného, radši s nimi chtě býti, s nízce urozenými, v nebi než s ďábly v pekle v nebi vysokorozenými. Aniž jest jim co jich nebeské urození prospělo, aniž chudým zemské, nízké uškodí. Než Pán se s nimi nestydí v nebi seděti řka: Běž, vyzdviha z lajna chudého, aby ho posadil s knížaty lidu svého a aby stolici slávy držal. Ale jako Luciper se v kněhách Solfernových nemuož dosúditi nebeského dědictví tím, že tam rozený, když jest spadl, tak ty, Bohatství, nedosoudíš nebeského siedla, kdyžs padlo, leč s chudými se srovnáš, v pokoře pejchu zavrha. Pomníš li, kterak je onen hrdý bohatec liknoval se chudých, hluboce okrotl, že by již byl radši s chudým Lazarem v luonu Abrahamovu než s urozenými pány, pěti bratry, v pekle. Aniž mu jest prospělo, že je vyšel z luona Abrahamova, řka: Otče Abrahame; jako by řekl: Však sem z tvého luona, vem mě zase. Neb jest otec Abraham, poměv ho synem, proto ho v pekle nechal. Tak i, Bohatství, ty, pošlé z Boha Otce bohatého, v něj se nenavrátíš, než budeť se k tobě, když budeš v pekle, znáti, že si z luona jeho pošlo, ale již to bude darmo. A rádo by s chudobou krúpi vody po otci vy…[23]torzovité slovo, s nimiž zde nechceš mluviti, ochotně drobty ani trunku po otci podati, než svou roveň neskoupě ctíš, totiž bohaté, s nimiž se chystáš radši v pekle býti.“