Bible mikulovská, Lukášovo evangelium

Moravská zemská knihovna (Brno, Česko), sign. Mk 1, ff. 479r–493r. Editoři Žampachová, Karolína (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Kreisingerová, Hana (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Hlaváčová Svobodová, Andrea (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.), Voleková, Kateřina (Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.). Ediční poznámka

Vznik edice byl podpořen výzkumným programem Strategie AV21 (Paměť v digitálním věku).

Edice vznikla s podporou dlouhodobého koncepčního rozvoje Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., RVO: 68378092.

Při vzniku edice byly použity nástroje, které poskytuje Vokabulář webový (<https://vokabular.ujc.cas.cz>) v rámci výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (<https://lindat.cz>) podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (projekt č. LM2023062).

[Generovaný obsah]

sstupu[490r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcejících[213]sstupujících] discipulorum lat., discentium var. radujíce se chváliti boha hlasem velikým nade všemi, kteréž viděli biechu, mocmi L19,38 řkúce: „Dobrořečený král, jenž přišel jest ve jméno páně! Pokoj v nebi a sláva na výsostech!“ L19,39 A někteří z zákonníkóv a[214]a] navíc oproti lat. z zástupóv řekli sú k němu: „Mistře, káraj učedlníky tvé!“ L19,40 Kterýmž on vece: „Pravím vám, ač tito mlčeli by, kamenie volati bude.“

L19,41 A když přibližováše sě, vida město, plakal jest na ně řka: L19,42 „Nebo by poznalo, i ty by, a zajisté v tomto dni tvém, kterýž ku pokoji tobě, nynie pak skyté sú od očí tvú. L19,43 Neboť přijdú dnové na tě a obklíčie tě nepřietelé tvoji náspem a obklíčie tě a súžie tě všady L19,44 a na zemi prostrú tě i syny tvé, kteříž v tobě jsú. A nebude ostaven v tobě kámen na kameni, protože nepoznalo by času navštievenie tvého.“ L19,45 A všed do chrámu, počal jest vymietati prodávajície a kupujície v něm L19,46 řka jim: „Psánoť jest, že dóm mój dóm modlitebný slúti bude[215]slúti bude] est lat., vocabitur var., vy pak učinili ste jej jeskyní lotrovú.“ L19,47 A bieše na každý den uče v chrámě. Kniežata pak kněžská a mistři a kniežata obcě hledáchu jeho zatratiti, L19,48 a nenalézáchu, co učinili by jemu, nebo vešken lid váháše sě[216]váháše sě] suspensus erat lat. slyše jeho.

XX.

L20,1 A stalo se jest v jednom dnóv, učícieho jeho lid v chrámě a zvěstujícieho, sešla sú sě kniežata kněžská a mistři a starší L20,2 i vecechu, řkúce k němu: „Pověz nám, v které moci toto činíš anebo kto jest, jenž dal jest tobě tuto moc?“ L20,3 Odpověděv pak[217]pak] + Iesus lat., nemá var. vece k nim: „Otieži vás i já jednoho slova. Odpovězte mně: L20,4 Křest Janóv z nebe li bieše, čili z lidí?“ L20,5 A oni mysléchu v sobě řkúce: „Nebo ač řekli bychom: Z nebe, die: Proč pak nevěřili ste jemu? L20,6 Ač pak řekli bychom: Z lidí, obec všecka ukamenuje nás, nebo jisti sú Jana prorokem býti.“ L20,7 I odpověděli sú se nevěděti[218]nevěděti] + unde esset lat.. L20,8 Protož i vece k nim Ježíš: „Aniž já pravím vám, v které moci toto činím.“

L20,9 Počal jest pak praviti k obci podobenstvie [b]označení sloupcetoto: „Člověk některaký[219]některaký] navíc oproti lat., + quidam var. štiepil jest vinnici a posadil jest ji kopáči a sám na púti byl jest mnohých časóv. L20,10 A v času vinobranie[220]vinobranie] navíc oproti lat., + fructuum var. poslal jest k kopáčóm sluhu, aby z užitku vinnice dali jemu. Kteříž zbitého pustili sú jeho prázdna. L20,11 I přidal jest jiného sluhu poslati. Oni pak i toho zbivše a naplnivše zamúceními, pustili jsú prázdna. L20,12 I přidal jest třetieho poslati. Kteříž i toho ranivše, vyvrhli sú. L20,13 Řekl jest pak pán vinnice: Co učiním? Pošli syna mého milého, snad když toho uzřeli by, styděti sě budú. L20,14 Kteréhož když uzřeli biechu kopáčové, myslili sú v sobě řkúce: Tentoť jest dědic, zabíme jeho, aby naše bylo dědičstvie. L20,15 A vyvrženého jeho z vinnice zabili sú. Protož co učiní jim pán vinnice? L20,16 Přijde a zatratí kopáče ty a dá vinnici jiným.“ To uslyševše řekli sú jemu: „Nebuď to!“ L20,17 On pak vzhléd na ně, vece: „Což pak jest to, jenž psáno jest: Kámen, kterýž zavrhli sú staviece, ten učiněn jest v hlavu úhla? L20,18 Každý, kterýž padl by na ten kámen, ztluče sě, na kohož pak upadl by, zetře jeho.“

L20,19 I hledáchu kniežata kněžská a mistři pustiti na něho ruce v tu hodinu, i báli sú se lidu, nebo poznali sú, že k nim pověděl by podobenstvie toto. L20,20 A zachovávajíce poslali sú lakače, kteříž se spravedlivě podobali by, aby polapili jeho v řeči a vydali by jeho kniežetství a moci vladařově. L20,21 I otázali sú jeho řkúce: „Mistře, vieme, že právě pravíš a učíš a nepřijímáš osoby člověka[221]člověka] navíc oproti lat., + hominis var., ale cestě božie v pravdě učíš. L20,22 Slušie li nám daň dáti ciesařovi, čili nic?“ L20,23 Spatřiv pak lest jich, vece k nim: „Co mne pokúšiete? L20,24 Ukažte mi peniez. Čí má obraz a nápis?“ Odpověděvše řekli sú jemu: „Ciesařóv.“ L20,25 I vece jim: „Protož dajte, kteréž sú ciesařovy, ciesařovi, a kteréž božie, bohu.“ L20,26 A nemohli sú tresktati slova jeho před obcí, a diviece se v odpovědi jeho, mlčeli sú.

L20,27 Přistúpili sú pak někteří z saduceóv, kteříž zapierají býti

X
213sstupujících] discipulorum lat., discentium var.
214a] navíc oproti lat.
215slúti bude] est lat., vocabitur var.
216váháše sě] suspensus erat lat.
217pak] + Iesus lat., nemá var.
218nevěděti] + unde esset lat.
219některaký] navíc oproti lat., + quidam var.
220vinobranie] navíc oproti lat., + fructuum var.
221člověka] navíc oproti lat., + hominis var.
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 7 měsíci a 21 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).