ža[53v]číslo strany rukopisuludek ať nemoc trpí. Tvář zbledne, nemocno buď všecko tělo, hyň v bolestech život muoj a duše v lkání vejdi, hnis v kosti mé a pode mnú se zsmraď. Abych odpočinul v den zarmúcenie a vstúpil k lidu přepásanému našemu. A jinde Písmo die: Vysušeni buďte údové moji bděním, zhubenějte posty, zemdlejte prací, rozplňte se oči slzami. Nébrž by všecken mozk z hlavy i ze všech kostí skrze pláč z nás vyplynul, však proto nejsú to hodná ztrpenie tohoto času k budúcie slávě, kteráž se zjeví v nás. Ó, by člověk věděl, co jest on a co jest Buoh všemohúcí, tisíc smrtí domnieval by se jako nic pro něho podstúpiti a za nic by je početl. I proto[af]proto] pro snášejž rád a s milostí trp, což na tě Buoh vzloží. Neb Eklesiastes die: Maličko popracuješ, aj, pokánie krátkost, a brzo jiesti budeš z plodu jejieho, totiž z ovotce slávy, kteráž se rodí z úsilé pokánie. A v knihách Múdrosti die, že v malých věcech trápeni jsúce v mnohých dobře zpuosobeni budú. A svatý Efrem die: Ač malá jest práce naše tohoto času, bratřie najmilejší, a krátký čas trápenie, však odplata za to rajských rozkoší, radostí a veselé na věky zuostanú. Protož die Šalomún: Pohleďte očima svýma, že maličko sem pracoval a nalezl sem mnohé odpočinutie. Z těchto věcí zjevně se okazuje, že za malú práci veliké a mnohé odplaty dány budú. Protož učiniž to rád a s milostí trp, a to dobrovolně, pro dojitie nesmrtedlnosti a pro život tento časný, aby jemu málo prodlen byl. A protož z těchto věcí