[25r]číslo strany rukopisurady jeho. Nebo co mluví Buoh? Čiňte pokánie! Však mnozí netbají, mnozí zahrazují uši své řkúce: Tvrdáť jest řeč tato. Ne tak, nemilostivý, ne tak. Tepruv zazní tvrdá řeč a slovo kruté, když bude vyřčeno. Jděte, zlořečení, do věčného ohně!Což tehdy dějí v ten hrozný den biední hřiešnícj, jsúce věčně potupeni, když uzřie svaté, ani jdú do královstvie věčného. A sám se poslav v potu smrti a věčného zatracenie. Dějíť onu řeč z kněh Múdrosti lkajíce pro súzenie ducha a činiece pokánie dějí: Titoť sú, kteréž sme měli někdy v posměch a ku podobenství pohanění. My nesmyslní život jich domnievali sme se bláznovstvie. A konec jich beze cti. I kterak počteni sú mezi syny Božími a mezi svatými jest jich částka! Aj, zblúdili sme od cesty pravdy a světlo spravedlnosti nesvietilo jest nám a slunce spravedlnosti nevzešlo jest nám. Ustávali sme na cestě nešlechetnosti a zatracenie a chodili sme po cestách těžkých. Ale cesty Páně neznali sme. Co jest nám prospěla pýcha a neb chlúba bohatstvie, co jest nám přidalo? Pominuly ty všecky věci jako stien a jako posel přebiehající. A jako lodí, kteráž přecházie velikú vodu, jejiežto cesty nemuož naleznúti. Toto vyznánie i pokánie budeť tehdáž velmi pozdnie. Budúť se zajisté káti k muce, ale neobrátieť se k milosti, ale rovnost a spravedlnost když se vypovie od hrozného Súdce: Jděte a poďte. Ó, jak by se měl každý té výpovědi lekati.