[18v]číslo strany rukopisuo jakého počtu požádá, bude li zle chovaná! Protož v knihách Deutronomucizojazyčný text stojí psáno: Ostříhaj sebe i duše své s pilností. Neb die svatý Augustýn: Většie jest škoda v zatracení jedné duše nežli sto těl. A svatý Bernart: Vešken svět k drahosti jedné duše nemuož přirovnán býti. Ale dále die: Proč tělo tvé drahými věcmi odieváš a ozdobuješ, kteréž po malé chvíli červie v hrobě snědie, ale své pak [duše]text doplněný editorem dobrými skutky neokrašluješ, kterúž máš obětovati Bohu i anjelóm jeho na súdě? Proč tehdy duši lehce vážíš a tělo jie předkládáš? Nebo ohavnost jest, aby paní slúžila a dievka panovala. Ještě svatý Augustýn die: Tohoto času synové lidští duše zanetbávají. Ale péči o tělo vší pečlivostí mají, aniž se hřešiti strachují. Toliko pomsty se bojie, protož ty, najmilejší, nechtěj milovati viece těla než duše a nepovyšuj dievky, a paní, aby sloužila. Neb svatý Jan Zlatoustý die: Jestli že duše zanetbáváme, ani těla nespasíme. Nebo ne duše pro tělo, ale tělo pro duši stvořeno jest. Protož ktož prvnieho zanetbává a nižšieho povyšuje a ostříhá, obé kazí. Ale ktož řád zachovává, a což vyššieho a prvnieho, to s poctivostí má ostříhati, by pak druhého zanetbal, tehdy skrze prvnie spaseno bude i druhé. Protož chceš li duši tvú a počet dobrý z nie vydati, naučiž ji a okrášl uměním božským a ctnostmi. Neb i Plato mudřec o tom napsal: A přijde li s ziskem před svého stvořitele,