raduje z užívanie přítomného dobrých věcí, ale mnohem, že vie jim žádného konce nebýti. Ale kto bude účasten takové slávy věnce? Zajisté tato sláva jest všem svatým jeho. Nebo svatí radovati se budú v slávě a veseliti se budú na ložciech svých. Protož ktož sú následovali Kristových šlépějí na zemi, s ním kralovati budú, slávú a ctí korunováni věčně na nebi. Ó, najmilejší, kterak nevýmluvně tehdáž se budeš radovati, jestli že k těm radostem u věčnú slávu budeš přenesen! Tehdy vykřikneš a dieš onu řeč Isaiáše: Radovati se budu v Hospodinu a veseliti se bude duše má v Bohu mém, nebo oblekl jest mě v rúcho spasenie. A Job také die: Tehdy nad všemohúcím rozkošmi oplývati budeš. A pozdvihneš tváři tvé a na cestách světlo se stkvieti bude. Jakož Eklesiastes die: Sladké, světlé a utěšené viděti budeš slunce, totižto pána Krista, jehožto poznati a naň patřiti převyšuje všelikú radost tohoto světa, aniž na ní jest sláva svatých a život věčný. Jakož jest sám Pán pověděl: Tentoť jest zajisté život věčný, abychom tě poznali samého, pravého Boha, a jehož si poslal, Ježíše Krista. Ktož k tomu poznání přijde a Boha svého tváří v tvář uzří a pozná jeho, jakž jest v svém božství, kterážto radost bude najvyšší studnice a počátek všech radostí. O tom die svatý Bernart: Zajisté to jest pravá a svrchovaná radost, kteráž ne s stvořenie, ale z stvořitele svého pocházie, kteráž tehdy přijde, když nám tvář svú okáže. A protož prorok žádaje die: