dietě, ty od počátku volil si trápenie těla a skrze trápenie chtěl si vyjíti do své vlastnie slávy. My pak, v rozkoši živi jsúce, chcem vjíti do slávy cizie. Ó, kterak blázniví sme a zpozdilého srdce k věření. Chcem se zde radovati s světem a potom kralovati s Kristem. Pán chudý a nahý všel jest. Sluha pak v zbytečném rúše zlatém a perlami okrášleném vejde, Pán lačněje a sluha obžerstvie a smilstva plný, Pán na kříži za něj umieraje a sluha na rozkošném a měkkém loži spí. Co Pán neučinil, služebník učiní jistě nic, aniž toho rozum zdravý ukazuje. Slyš, co die Písmo. Evanjelista: Pán se potil krvavým potem. Zdali služebník odpočívati bude? Nesl kříž svuoj, aby sluha také svuoj za ním nesl, rozkázal, okusil octa, zdali služebníku sladkých věcí a rozkoší okúšeti slušie! Neb chceš li jeho následovati, musíš se túž cestú bráti, jiné žádné nenie, s rozkoší do nebe neuhodíš. Protož smrt, kterúž zaplatiti máš při rození, zaplať ji Bohu, umři v něm, přetrhni prázdnost, ulož mlčenie tělu, odvrz rozkoši, vejdi v boj, plač na hřiechy a zmeškánie želej. Neb die svatý Jeroným: těžké jest, abrž nemožné, aby kto užíval zde dobrých věcí i na onom světě. Aby zde břicho a tam mysl svú sytil a z rozkoši do rozkoši šel a v obojiem životě prvnie miesto držal na zemi i na nebi slavný byl. A jinde též die: Nemožné jest v rozkoši hojnost mieti a Krista následovati, neb i přirozenie tomu odpierá, by odporné věci mohly se strpěti. Nemuožem Bohu slúžiti a mamoně. Nebť já se mýlím, nebť se takoví na konci zklamají, kteříž mi nynie