i bude přijata dobrotivě. Pakli nic, tehdy odsúzena bude do pekla. Druhé počet má vydán býti z těla našeho. Nebo tělo naše jest hrad nám od Boha poručený. Jako svatý die: Dobrého hradu ostřiehá, ktož těla svého ostříhá. Neb musí člověk počet vydati z toho hradu, přijali li sme kdy na ten hrad nepřátely pána svého, totiž hřiechy a tělesné rozkoši a přátely jeho, a známé, totiž ctnosti a dobré skutky jestliže sme odehnali s hanbú od hradu. Byl li jest tako přijat diábel, a Kristus, pán toho hradu, nepuštěn. Jestli že v tom budem nalezeni, jisté znamenie bude, že sme Pánu svému nepravě činili. A že sme hodni věčné pomsty. Item také tělo naše jest hovádko nám od Boha pójčené pro potřebu a vztek duše našie, z něhož počet vydati máme pro trojí věc. Nebo Eklesiastes praví: Pokrm, metla, břemeno v oslu, chléb a kázen služebníku, v kteréž řeči též osel jako sluha vyznamená, tělo naše, jemuž má dán býti chléb, totiž potřeba skrovná k živnosti, metla kázně k uhanění chlípnosti. A břemeno dobrých skutkóv k prospěchu pokánie. Protož najprv Pán požádá počtu, jak sme to hovádko krmili, přieliš li rozkošně. Neb die Písmo: Ktož rozkošně krmí sluhu svého, potom jej uzří neposlušného a sobě protivného. Druhé, jestli že sme jemu ujímali potřebné živnosti bez rozumu. Nebo proto z vraždy těla svého byli bychom viněni. Jakož o tom svatý Bernart píše k svým bratřím