řka: Jsú i jiné práce těla, kterýchž jest potřebie, totiž bděnie postové a k tomu podobné věci, kteréž by duchovním na překážku nebyly. Ale spomáhali činěním s rozumem a rozšafností. Pakli ne rozšafně a nemierně ty věci činěny byly, totiž že by člověk v duchu hynul a pro nemoc těla újmu by měly duchovnie věci. A tak by člověk odjal tělu svému moc k dobrým skutkóm, duchu dobrú žádost, příklad dobrý bližniemu a Bohu čest a chválu, i byl by svatokrádce a všemi těmi věcmi proti bohu vinen. Protož svatý Řehoř die: Skrze zdrželivost těla hřiechové uhašeni býti mají, ne tělo. Neb se přiházie, že chtiec bojovati zdrželivostí proti diáblu nepřieteli, i zahubujem domácieho měštěnína. Protož v tom rozumu užívati slušie zdravého. Opět z toho Pán počtu požádá. Jestli že sme metlú kázni trestali toho, hovádko zpurnost a rozpustilost v něm skrocuje. Jakož o tom svatý Bernart die: Jhem kázni nezbednost mravuov skrocena býti má. A jinde die: Ó kterak zpuosobný činí všecken stav těla i mysli kázen. Neb skloňuje šíji, snižuje obočie, obličej zpravuje, zdržuje očí, zbraňuje smiechu, uskrovňuje jazyk, skrocuje lakotu, hasí hněv a řiedí kroky člověka. Třetie z toho počet požádán bude, zložena li jest na to hovádko od nás práce pokánie a ctností. Jakož svatý Augustýn die, že proto jest Adam, vyhnán jsa z ráje, bydlel v Edom a práci vedl, aby se v tom znamenalo, že pracemi, kteréž sú odporné hřiecuom, má býti trestáno a zaneprázdněno tělo hřiecha. Nebo