nedo[19v]číslo strany rukopisustatečnosti množstvie Gn41,32 A to, ještos podruhé viděl sen, k též věci příslušeje pevnosti znamenie jest, protože by byla řeč božie a rychlejie se naplnila. Gn41,33 Protož nynie opatř král muže múdrého a statečného a předlož jeho zemi ejiptské. Gn41,34 Jenž by ustanovil vládaře po všech krajinách a pátú čést užitkóv přes sedm let plodnosti, Gn41,35 ješto již nynie budúcie sú, aby shromažďoval do stodol a všecko obilé pod faraonovú mocí aby bylo složeno a schováno po městech Gn41,36 a připraveno budúciemu hladu sedmi let, ješto podáviti má Ejipt, a aby nebyla zkažena země chudobú. Gn41,37 Slíbila se jest faraonovi rada i všem sluhám jeho Gn41,38 i mluvil jest k ním: Zdali nalézti budem moci takového muže, jenž by ducha božieho pln byl? Gn41,39 Tehdy řekl jest k Jozefovi: Že jest ukázal tobě bóh všecky věci, kterés mluvil, zdali múdřejšieho a rovného tobě nalézti budu moci? Gn41,40 Ty budeš nad domem mým a k přikázaní tvých úst vešken lid poslušen bude, jednú stolicí královstvie toliko tě převýším. Gn41,41 Řka také k Jozefovi: Aj ustavil sem tě nade vší zemí ejiptskú. Gn41,42 Vzem prsten z ruky své i dal jest na ruku jeho a oděl jeho rúchem bielým a na hrdlo halži zlatú vzděl jest Gn41,43 i kázal jemu vsiesti na vóz svój druhý a biřic voláše, aby všickni před ním klekali na koleno a vládařem jej viděli býti všie země ejiptské. Gn41,44 I řekl jest král k Jozefovi: Jáť jsem farao. Bez tvého přikázanie nehne nižádný rukú ani nohú ve[ak]ve] e všie zemi ejiptské. Gn41,45 I obrátil jest jméno jeho a nazval jeho jazykem ejiptským spasitelem světa. Dal jemu také ženu Astenez, dceru Putifares, kněze Elipoleos. A tak vyšel jest Jozef do země ejiptské Gn41,46 a bieše ve třidceti letech, když jest stál před obličejem krále faraona a obšel jest všecky krajiny ejiptské. Gn41,47 I přišla jest plodnost sedmi let a v snopy obrátivše obilé, shromáždili sú do stodol ejiptských, Gn41,48 všecka také obilná hojnost ve všech městech složena jest. Gn41,49 A tak veliké množstvie bylo jest pšenice, aby se piesku mořskému přirovnalo a množstvie mieru přesáhlo. Gn41,50 I narodili sú se Jozefovi synové dva, dřieve než jest hlad přišel, kteréžto jemu porodila Astenez, dcera Putifares, kněze elipolejského. Gn41,51 I nazval jest jméno prvorozeného Manasses řka: Zapomenúti mi kázal bóh všech prací mých i domu otce mého. Gn41,52 Jméno také druhému nazval Efraim řka: Rósti mi kázal bóh v zemi chudoby mé. Gn41,53 Tehdy když pominuchu sedm let hojnosti, ješto biechu v Éjiptě, Gn41,54 počeli sú přicházeti sedm let psoty, kteréž předpověděl bieše Jozef, a po všem světě hlad rozmohl se jest a ve všie zemi ejiptské bieše hlad. Gn41,55 A když jest lačněla, volal jest lid k faraonovi, pokrmóv prose. Jímžto on odpověděl: Jděte k Jozefovi a cožkoli vám die, učiňte. A rostieše na každý deň hlad ve všie zemi. I otevřel jest Jozef všecky stodoly a prodáváše Ejiptským, neb i je hlad bieše utiskl. Gn41,56 A všecky vlasti přicháziechu do Ejipta, aby kúpili pokrmóv a zlé psoty své oblepšili.
XLII. kapitola
Gn42,1 Tehdy uslyšav Jákob, že by se pokrmové prodávali v Éjiptě, řekl jest synóm svým: Proč meškáte? Gn42,2 Slyšal sem, že by se pšenice prodávala v Éjiptě. Sstupte a kupte nám potřeby, abychme mohli živi býti a abychme nezahynuli hladem. Gn42,3 Tehdy sstúpivše bratří Jozefových deset, aby kúpili obilé v Éjiptě, Gn42,4 Benjamina doma zdrženého od Jákoba nechavše, jenž pravieše bratřím jeho: Aby snad na cestě ničehož zlého netrpěl. Gn42,5 Vešli sú do země ejiptské s jinými, ješto jdiechu k kupování. A bieše hlad v zemi Kanaan Gn42,6 a Jozef knieže ejiptské a k jeho vóli obilé lidem prodáváchu se. A když sú se poklonili jemu bratřie jeho Gn42,7 a poznal je, jako k cizím tvrdějie mluvieše, tieže jích: Odkud ste přišli? Jenž sú odpověděli: Z země Kanaan, abychom kúpili pokrmu potřeby. Gn42,8 Avšak on poznav bratří, nenie poznán od ních. Gn42,9 A zpomenuv na sny, kteréž někdy bieše viděl, vece k ním: Špehéři ste, abyšte spatřili mdlá miesta země, přišli ste. Gn42,10 Kteřížto řekli sú: Nenie tak, pane, ale slúhy tvé přišli sú, aby kúpili pokrmóv. Gn42,11 Všickni synové jednoho muže sme, pokojni sme přišli aniž co služebníci tvoji myslé zlého. Gn42,12 Jímžto on odpovědě: Jinakť jest. Neohrad země této znamenat přišli ste. Gn42,13 A oní řekli sú: Dvanácte bratróv sme slúhy tvé, synové muže jednoho v zemi Kanaan. Najmenší s otce naším jest a jiný nenie nahoře. Gn42,14 Toť jest, vece, což sem mluvil. Špehéři ste. Gn42,15 Již se vám nynie ujistím: Na spasenie faraonovo berať, nevyndete odtavádto, donidž
