[14v]číslo strany rukopisujest Laban: Lépeť jest, abych jí tobě dal než muži jinému. Zóstaň u mne. Gn29,20 Protož slúžil jest Jákob za Ráchel sedm let a zdáchu se jemu nemnozí dnové pro milosti velikost. Gn29,21 I řekl jest k Labanovi: Daj mi ženu mú, neb již čas vyplněn jest, ať bych všel k nie. Gn29,22 Jenž povolav mnohých přátel zástupy na hody, učinil jest svatbu Gn29,23 a večer dceru svú Liu uvedl k němu, Gn29,24 dav dievku dceři jménem Zelfu. K nížto když byl z óbyčeje Jákob všel a když jest bylo jitro, viděl Liu. Gn29,25 I řekl jest k testi svému: Co jest to, ještos chtěl učiniti? Však za Ráchel slúžil sem tobě, pročs mě oklamal? Gn29,26 Odpověděl jest Laban: Nenieť v miestě našem obyčeje, abychme menšie prvé dávali k svatbám. Gn29,27 Naplň týden dnóv této svatby i tutoť také dám za dielo, kterýmž mi slúžiti budeš sedm let jiných. Gn29,28 I přivolil jest velmi rád. A když jest týden minul, Ráchel pojal jest ženu, Gn29,29 kteréžto otec sluhu bieše dal Bálu. Gn29,30 A potom požívav požádané svatby, milost k druhé nad první jest převýšil, slúže u něho sedm let jiných. Gn29,31 A vida hospodin, že by pohrzěval Liu, otevřel jest materník její a sestra neplodná zóstáváše. Gn29,32 Kterážto počatého porodila syna a nazvala jméno jeho Ruben řkúc: Viděl jest hospodin pokoru mú, jižť mě milovati bude muž mój. Gn29,33 A opět počala jest a porodila syna i vece: Neb uslyšal mě hospodin, že sem jmiena v potupu, a dal mi také tohoto. A nazvala jest jméno jeho Simeon. Gn29,34 Počala jest třetie a urodila jiného a řekla jest: Nynie také spojí se se mnú manžel mój, protože sem porodila jemu tři syny. A proto nazvala jest jméno jeho Levi. Gn29,35 Čtvrté počala jest a porodila syna i vece: Nynie chválu vzdám hospodinu. A proto nazvala jest jeho Juda. I přestala jest roditi.
XXX
Gn30,1 A vidúci Ráchel, že by neplodná byla, záviděla jest sestře i vece muži svému: Daj mi syny, jinakť umru. Gn30,2 Na nížto rozhněvav se Jákob, otpovědě: Zdali za boha já jsem, jenž sem tě zbavil plodu břicha tvého? Gn30,3 Tehdy ona vece: Mámť dievku Bálu. Vendi k nie, ať porodí na kolena má a budu z nie mieti syny. Gn30,4 I dala jest jemu Bálu v manželstvie. Gn30,5 Kterážto když k nie vníde muž, počala jest a porodila syna. Gn30,6 I řekla jest Ráchel: Ukázal mi hospodin a uslyšal hlas mój, dav mi syna. A proto nazvala jméno jeho Dan. Gn30,7 A opět Bála počemši porodila druhého, Gn30,8 pro něhožto řekla Ráchel: Srovnal mě jest hospodin s sestrú mú a rozmohla sem se. A nazvala jest jeho Neptalim. Gn30,9 A ucítivši Lia, že by roditi přestala, Zelfu, dievku svú, manželu dala jest. Gn30,10 Kterážto po početí, když urodila syna, Gn30,11 řekla jest: Zčastně. A proto nazvala jméno jeho Gád. Gn30,12 Také porodila Zelfa druhého Gn30,13 i řekla jest Lia: To za blaženie mé, zajisté za blaženu mě praviti budú ženy. Protož nazvala jest jeho Aser. Gn30,14 A vyšed Ruben v čas žni pšeničné na pole, nalezl jest mandragory, kteréžto mateři Lie přinesl jest. I řekla jest Ráchel: Daj mi částku z mandragor syna tvého. Gn30,15 Ona otpověděla: I máloť se tobě zdá, žes předchytila muže mně, jedné leč také mandragory syna mého vezmeš? Vece Ráchel: Nechť spí s tebú této noci za mandragory syna tvého. Gn30,16 Akdyž se vracováše k večeru s pole Jákob, vyšla jest v potkánie jemu Lia a vece: Ke mně, vece, vejdeš, nebť sem tě nájmem najala za mandragory syna mého. I spal jest s ní tu noc Gn30,17 a uslyšal jest bóh prosby jejie i počala jest a porodila syna pátého Gn30,18 i vece: Dal mi jest bóh odplatu, neb sem dala dievku mú muži mému. I nazvala jest jméno Izachar. Gn30,19 Opět Lia počemši porodila jest šestého syna. Gn30,20 I řekla jest: Obohatil mě jest hospodin věnem[w]věnem] winem dobrým, také této chvíle se mnú bude muž mój, protože sem porodila jemu šest synóv. A proto nazvala jméno jeho Zabulon. Gn30,21 Po kterémžto porodila dceru jménem Dinu. Gn30,22 Rozpomenuv se také hospodin na Ráchel, uslyšal jest jí a otevřel materník její, Gn30,23 kterážto počala jest a porodila syna řkúc: Odjal jest bóh potupu mú. Gn30,24 A nazvala jméno jeho Jozef řkúc: Přidaj mi hospodin syna druhého. Gn30,25 A když se jest narodil Jozef, řekl jest Jákob testi svému: Pusť mě, ať se navrátím do vlasti a do země mé, Gn30,26 daj mi ženy a syny mé, za něžtoť sem slúžil tobě, ať otejdu. Ty znáš službu, kterú sem slúžil tobě. Gn30,27 Vece jemu Laban: Naleznu li milost před obličejem tvým, ujištěním naučil sem se, že požehnal mi bóh pro tě. Gn30,28 Ustanov mzdu, kterú dám tobě. Gn30,29 Tehdy on otpovědě: Ty znáš, kterak sem slúžil tobě a kterak mnohé v rukú mú bylo jest vlá[15r]číslo strany rukopisudařstvie
