[21v]číslo strany rukopisudobré věci ejiptské, abyšte jedli běl zemskú. Gn45,19 Přikaž také, aby vzeli vozy z země ejiptské ku přivezení dietek jích i manželek a řci: Vezměte otce vašeho a pospěšte, velmi brzo přijdúc Gn45,20 aniž co ostavujte z nábytka vašeho, neb všecka zbožie ejiptská váše budú. Gn45,21 I učinili sú synové izrahelští, jakož jím přikázáno bieše. Jímžto Jozef da vozy podlé přikázanie faraonova i pokrmy na cestu Gn45,22 a každému kázal přinésti dvoje rúcho. Ale Benjaminovi da tři sta střiebrných s paterým rúchem najlepším. Gn45,23 Tolikéž peněz i rúcha poslav otci svému, také přidav jím oslóv deset, ješto by vezli ze všeho zbožie ejiptského, a tolikéž oslic pšenici na cestě a chleby nesúce. Gn45,24 Tehdy pustil jest bratří svú a když sú šli, vece: Nehněvajte se na cestě. Gn45,25 Kteřížto vstúpivše z Éjipta, přišli sú do země Kanaan k ótci svému Jákobovi. Gn45,26 A zvěstovali sú jemu řkúce: Jozef živ jest a on panuje ve všie zemi ejiptské. To uslyšav Jákob, jako z těžkého spánie procítiv, však nevěřieše jím, Gn45,27 a oní opět rozpráviechu vešken řád té věci. A když jest viděl vozy i všecky věci, kteréž bieše poslal, obžil jest duch jeho Gn45,28 a vece: Dosti mám, když ještě syn mój Jozef živ jest. Pójdu a uzřím[an]uzřím] vṙim jeho, dřieve nežli umru.
XLVI[ao]XLVI] XLVII
Gn46,1 A šed Izrahel se všemi věcmi, kteréž mějieše, přišel jest k studnici Přísahy a zbiv tu oběti bohu otce svého Izáka, Gn46,2 slyšal jest jeho skrze viděnie v noci, an ho volá a die jemu: Jákobe, Jákobe! Jenž odpověděv: Aj teď sem. Gn46,3 Vece jemu bóh: Já sem najsilnější bóh otce tvého. Neroď se báti a sstup do Ejipta, neb v lid veliký učiním tě tam[ap]tam] ta. Gn46,4 Jáť sstúpím s tebú tam a jáť tě odtavád přivedu vracujícieho. Jozef také položí ruku svú na oči tvé. Gn46,5 I vstal jest Jákob od studnice Přísahy a vzechu ho synové jeho s dietkami i s ženami svými na vozy, kteréž poslal bieše farao k nesení starého Gn46,6 i všech věcí, kterýmiž vládnieše v zemi Kanaan. I přišel jest do Ejipta se vším semenem svým, Gn46,7 synové jeho i vnúčata, dcery i všecka spolu rodina. Gn46,8 A tatoť sú jména synóv Izrahel, kteříž sú vešli do Ejipta, sám s syny svými. Prvorozený Ruben. Gn46,9 Synové Ruben: Enoch a Fallu a Esrom a Charim. Gn46,10 Synové Simeon: Jemuel a Jamin, Ahod, Jachin a Saber a Saul, syn Katanitidské. Gn46,11 Synové Levi: Gerson, Kaath a Merari. Gn46,12 Synové Juda: Her a Onam a Sella a Fares a Zara. Ale umřela sta Her a Onam v zemi Kanaan. A narodili sú se synové Fares, Esrom a Amul. Gn46,13 Synové Izachar: Tola a Fua a Job a Semrom. Gn46,14 Synové Zabulonovi: Sared a Helon a Jaleel. Gn46,15 Toť jsú synové [Lie,]text doplněný editorem kteréžto jest porodila v Mezopotaní syrské s Dinú, dcerú svú, všecky duše synóv jejie a dcer XXXti a tři. Gn46,16 Synové Gád: Sefion, Taggi, Suni a Ezebon, Beri a Arodi, Areli. Gn46,17 Synové Asser: Jamne a Jesua a Jesin a Beria a Sára také, sestra jích. Synové Beria: Heber a Melchiel. Gn46,18 Toť sú synové Zelfe, kterúž jest dal Laban Lie, dceři své, a ty jest zplodil Jákob, šestnácte duší. Gn46,19 Synové Ráchel, ženy Jákobovy: Jozef a Benjamin. Gn46,20 I narodili sú se synové Jozefovi v zemi ejiptské, kteréž porodila jemu Ascenez, dcera Putifarova, kněze eliopolského, Manasses a Efraim. Gn46,21 Synové Benjaminovi: Bela a Bechor a Hasbeliera a Naaman, Jehi a Ros, Mopim a Ofim a Ered. Gn46,22 Toť sú synové Ráchel, kteréž jest porodila Jákobovi, všech duší čtrnádcet. Gn46,23 Synové Danovi: Usim. Gn46,24 Synové Neptalimovi: Asiel a Guni a Jeser a Salem. Gn46,25 Toť synové Bále, kterúž jest dal Laban Ráchel, dceři své, a ty jest zplodil Jákob, všech duší sedm. Gn46,26 A všecky duše, kteréž vešly sú s Jákobem do Ejipta a vyšly z bedr jeho, kromě žen synových LXt a šest. Gn46,27 Ale synové Jozefovi, kteříž se jemu narodili v zemi ejiptské, duši dvě. Všecky duše domu Jákobova, kteréž vešly sú do Ejipta, byly sú sedmdesát. Gn46,28 I poslal jest Jákob Judu před sebú k Jozefovi, aby zvěstoval jemu a on aby vyběhl proti němu do Jessen. Gn46,29 A když tam přijíde, sevřev Jozef vóz svój, vstúpil jest v cestu otci k témuž miestu a uzřev ho, oboři se na hrdlo a mezi objímaním plakal jest. Gn46,30 I řekl jest otec k Jozefovi: Již vesele umru, neb sem viděl tvář tvú a náměstkem[aq]náměstkem] mieſtkem tě ostavuji. Gn46,31 Tehdy on mluvil jest k bratřím svým: Vstúpím a zvěstuji faraonovi a diem jemu: Bratřie moji a dóm otce mého, jenž sú byli v zemi Kanaan, přišli sú ke mně Gn46,32 a jsú mužie pastýři ovec a péči mají o krmení stád. Skuot svój i voly i všecky věci, které sú mieti mohli, přivedli sú s sebú. Gn46,33 A kdyžť vás povola a řekl by: Které jest dielo váše? Gn46,34 Odpovězte: Mužie pastýři jsme, slúhy tvé, ot mladosti našie až dosavád, i my i otcové náši.[24]chybějící text, homoiot.
