[17v]číslo strany rukopisuOolibama, ženy Ezau: vódce Hieus, vódce Hielom, vódce Chore, títo vódce Oolibama, dcery Ave, ženy Ezau. Gn36,19 Títo synové Ezau a tí vódce jích, onť jest Edom. Gn36,20 Títo synové Seir Horrei, bydlitelé země: Lotam a Sobal a Sebeon Gn36,21 a Dison a Aman a Esebon a Disan. Títo vódce Horrei, syna Seir, v zemi Edom. Gn36,22 A učiněni sú synové Lotam Horrei, Teman, a bieše sestra Lotam Temna. Gn36,23 A títo synové Sobal: Aluam a Maneech a Ebal, Sefi a Onam. Gn36,24 A títo synové Sebeon: Achaia a Ana. Tento jest Ana, jenž jest nalezl vody horké[af]horké] hoṙké na púšti, když jest pásl osly Sebeon, otce svého, Gn36,25 i měl jest syna Disan a dceru Oolibama. Gn36,26 A títo synové Disan: Amdam a Esbam a Jetran a Charan. Gn36,27 Títo také synové Eser: Balaan a Zefan a Acham. Gn36,28 I měl jest syny Disan: Hus a Aram. Gn36,29 Títo vévody Horrejských: vódce Letan, vódce Sobal, vódce Sebeon, vódce Ana, Gn36,30 vódce Dison, vódce Eser, vódce Disan, títo vódce Horrejských, jenž sú panovali v zemi Seir. Gn36,31 Ale králové, kteří sú kralovali v zemi Edom, prvé než sú měli krále synové izrahelští, byli sú títo: Gn36,32 Balak, syn Beor a jméno města jeho Denaba. Gn36,33 I umřel jest Balak a kraloval jest za něho Jobab, syn Zare z Bozra. Gn36,34 A když jest umřel Jobab, kraloval jest miesto něho Husan z země temanitské. Gn36,35 A když jest ten také umřel, kraloval jest za něho Adad, syn Badady, jenž jest pobil Madiana u vlasti Moab, a jméno města jeho Ahhiud. Gn36,36 A když jest umřel Adad, kraloval jest za něho Semla z Maserecha. Gn36,37 Ten také když jest umřel, kraloval jest za něho Saul od řeky Robot. Gn36,38 A když jest i ten umřel, vstúpil jest v královstvie Balanam, syn Achobor. Gn36,39 Ten také když jest umřel, kraloval jest za něho Adad a jméno města jeho Foa a slovieše žena jeho Mezabel, dcera Matred, dcery Mizaad. Gn36,40 Protož tato jména vódci Ezau v pokoleních a v miestech a v jmeniech svých: vódce Tamna, vódce Alva, vódce Jechet, Gn36,41 vódce Oolibama, vódce Elad, vódce Fizon, Gn36,42 vódce Cenez, vódce Teman, vódce Mabsar, Gn36,43 vódce Mabdihel, vódce Iram. Toť vódce Edom, přebývajíce v zemi panovánie svého, sám jest [Ezau]text doplněný editorem otec Idumejských. Gn37,1 Ale Jákob přebýval jest v zemi Kanaan, v níž byl jeho otec pohostinu. Gn37,2 A to sú rodové jeho.
XXXVII
Jozef když jest byl v XVIti letech, pasieše stádo s bratřími svými ještě jsa dietětem a bieše s syny Bále a Zelfe, žen otce svého. I žaloval jest na bratří svú před otcem z najhoršieho hřiechu. Gn37,3 Ale Izrahel milováše Jozefa nade všecky syny své, protože by v starosti zplodil jeho i učinil jest jemu sukni rozličné barvy. Gn37,4 A vidúce bratřie jeho, že by od otce viece nade všecky syny milován byl, nenáviděli sú jeho aniž sú mohli jemu co pokojného mluviti. Gn37,5 Přihodilo se také, že viděný sen vypravováše bratřím svým, kterážto příčina větčie nenávisti rozsievka byla jest. Gn37,6 I řekl jest k ním: Slyšte sen mój, který sem viděl. Gn37,7 Zdálo mi se, bychom na poli vázali snopy a jako by povstával snop mój a stál a váši snopi okolo stojiece by se klaněli snopu mému. Gn37,8 Odpověděli sú bratřie jeho: Zdali král náš budeš aneb zdali poddáni budem moci tvé? Tato příčina snóv a řečí nenávisti a závisti zápal přidala jest. Gn37,9 Jiný také viděl jest sen, kterýžto vypravuje bratřím, vece: Viděl sem skrze sen, jakožto slunce a měsiec a hvězd XIte klanějíce se mně. Gn37,10 To když otci svému a bratří povědě, porokoval jest jemu otec a řekl: Co sobě chce sen ten, kterýs viděl? Zdali já a mátě tvá i bratřie tvoji klaněti se budem tobě na zemi? Gn37,11 Protož závidiechu jemu bratřie jeho, ale otec mlče tu věc znamenáše. Gn37,12 A když bratřie jeho v pasení stád otce přebýváchu v Sichen, Gn37,13 řekl jest k němu Izrahel: Bratřie tvoji pasú ovce v Sichimis, poď, pošli tě k ním. Jenž když odpovědě: Gn37,14 Hotov jsem. Řekl jest jemu: Jdi a viz, zčastny li sú všecky věci při bratří tvých i hovadech a vzkaž mi, co by se dálo. Poslán jsa z údolé Ebron, přijíde do Sichem Gn37,15 i naleze jej muž, an blúdí na poli a otázal jest, co by hledal. Gn37,16 A on odpovědě: Bratří mých hledám, ukaž mi, kde by pásli stáda. Gn37,17 I řekl jest jemu muž: Odešliť sú s miesta tohoto a slyšal sem je řkúce: Poďme do Dotaim. Tehdy bra se Jozef po bratří svých i naleze je v Dotaim. Gn37,18 Kteřížto když sú ho viděli zdaleka, prvé než by přistúpil k ním, myslili[ag]myslili] myſli sú jeho zabiti Gn37,19 a mluviechu vespolek: Aj snáč jde. Gn37,20 Poďme, zabijme jej a pusťme v cisternu starú i děme: Zvěř najhoršie sežrala jest jeho. A tehdy se ukáže, co by jemu prospěli snové jeho. Gn37,21 Uslyšav to Ruben, usilováše vysvoboditi jej z rukú jích a pravieše: Gn37,22 Nezabíjejme
