muže, kterýž by věřiti z cela mohl, jaké uzkosti těla a svírání srdce snášejí, když tím spůsobem s smrtí jako v zápas jíti musejí. Erasmus napsal, že jest práce nejtvrdší a umění nejtěžší, dítky roditi.

Z tohoto knížky této druhého artikule:

I. Naučení mají sobě vzíti křesťanské dítky, poněvadž je jejich milé matky, netoliko s mnohou obtížností v životě svém nosily, s bolestí mnohou na svět zplodily, ale i s velikou starostí, prácí a péčí i nákladem vychovaly, mají na to pamatovati, vděčnost prokazovati, rovnou čest tak dobře matkám, jako otcům činiti, o nich se vší uctivostí mluviti a smysliti, posuňky nestydatými, slovy tvrdými a svévolnými neurážeti, k vůli jejich z cela se nakloňovati a jich jako velebnosti ňáké a pokladu znamenitého sobě vážiti a šetřiti. Summou, po Bohu ve cti největší míti, jim sloužiti, jich poslouchati, bez vůle jejich, s vůli boží se srovnávající, nic nečiniti, poněvadž Bohu a rodičům žádný se nemůž rovným odplatiti. To starší Tobiáš dobře v mysl vkládal synu svému Tobiášovi mladému řka: Slyš, synu, v poctivosti míti budeš matku svou po všecky dni života jejího, nebo pomněti máš, jaká a kterak mnohá nebezpečenství trpěla v svém životě pro tebe.

II. Naučení mají tuto i muži, poněvadž ženy tak těžký kříž nesou, poněvadž takovými se všech stran před porodem, v porodu i po porodu uzkostmi a bídami svírány bývají, kteréž by s těžkem muž nejsilnější trpělivě snésti mohl, aby s uctivostí o ženském pohlaví smyslili a s nimi zvlášť v těhotnosti jejich mírně a dobře nakládali, za ně se věrně Bohu modlili, je modlitbám vší církve a pobožných lidí poroučeli, litost pobožnou a čitedlnost bíd jejich měli, poněvadž sou hlava jejich, ochráncové jejich, nýbrž vlastní tělo jejich. Mají také rozšafní býti a nešťastných novin a smutných doma neb