a děťátko jináče než skrze tu velice smutnou smrt se rozděliti nemohou, a neb jeden, a neb oba život násilným kvaltováním stratiti musejí. Umřela při porodu Ráchel, svatá manželka Jákobova. Umřela nevěsta Eli, manželka Fineesova. Umřela tak i královna Alžběta, Ludvíka svatého a tichého krále českého matka. Umřela při porodu i Anna, C. Ferdinanda manželka. Umřela tak i Anna Semeria, Edvarda svatého, krále englického matka. Mřely tak i jiné ženy Pánu Bohu milé. Nejsvětější ta žena, svatých patriarchů a mnohých slavných králů matka, Ráchel, ač Pánu bohu milá, u něho v veliké vzáctnosti byla, však ji on dvojím smutným křížem navštívil. Jedno: neplodností, nebo v mnoha letech sotva jednoho syna míti mohla, potom: když modlitbami druhého syna obdržela, porodila jej sic živého, ale se škodou zdraví a z strátou života svého. Ten porod její byl bídnější proto, že se stal na cestě pod otevřeným nebem, když s Jakobem, svým milým manželem, k Betlému šla a putovala, a již již k Izákovi, tchánu svému, přijíti měla a v naději se těšila, že ho s radostí spatří. Toť byl kříž krutý Jákoba. Netoliko pak kříž těla, ale i kříž a sevření srdce snášejí ženy těhotné. Smutná a těžká mají myšlení pro budoucí nebezpečenství, nebo nevědí, jak se jim zvede, zdali se pozdraví, čili umrou, zdali šťastně porodí, či do hrobu půjdou, a kam se koli obrátí, obraz smrti jim před očima stojí, všudy bolest, všudy uzkost, neboť jim tehdáž žádný spomoci nemůže kromě Boha, na jehožto samého pomoc jedna každá očekává. Ten tedy kříž jest muka mysli i těla, s posledním nebezpečenstvím života spojen, a nad nějž nic těžšího, nic krutějšího není.

Ne bez příčiny tedy ona Medea, královna Kolchycská, ač žena heroitská, říkala, že by raději třikrát v bitvě proti nepříteli se postavila, nežli jednou ku porodu pracovala. A posavad nato pobožné matrony naříkají, že není muže,