[Pasionál, Knihy o životech svatých]

Plzeň (?): Tiskař Arnoštových Statut (?), 1476 (?). Knihovna Národního muzea (Praha, Česko), sign. 25 C 1, 276 f. Editoři Svobodová, Andrea, Kuderová, Pavlína. Ediční poznámka

[Generovaný obsah]

[124r]číslo strany rukopisuTehda jí Olibrius ruce káza zadu svázati, provaz přes trám převrhše[cby]převrhše] przewrſſe, vysoko ztáhnúc, brzce ji doluov ji pustiti a tak trudně rozrazovati. Potom ji káza metlami bíti a železnejmi hřebeny její svatý život[cbz]život] žywuot dráti tak, že jí svatá žebra prostřed tekúcé krve prohlédáchu. Tu stáše lidí mnoho, plačíc a její krásy litujíc, někteří k nie tak mluviechu: „Ó, překrásná dievko, kteraké jest na tě nynie žalostivé hleděnie, smiluj se[cca]se] gſe asa sama již nad sebú, uvěř v naše bohy, ať tě živie.“ Jimžto ona odpovědě: „Ó, kterak mi to zle[ccb]zle] žle radíte, neb toho neviete, že mého tělesenstvie utrpenie jest mé duši v nebesa[ccc]nebesa] neleſa povýšenie.“ V tu dobu na Olibria zezřevši[ccd]zezřevši] zerzewſſi, k němu vece: „Ó, nestydlivý, oné vinné krve nesytý, nad mým tělcem moc máš, ale duši mú Hospodin chová.“ V tu hodinu Olibrius poče oči svoje[cce]svoje] ſwuoge pláštěm zastierati, nemoha na to hleděti, ano potoci krve z jejieho[ccf]jejieho] giegeho svatého života chrčé. Div se[ccg]se] ſie tomu smysl člověčí, kterým činem, kterú silú mohly světice tak trpké muky[cch]muky] muly trpěti. Tomu odpoviedá svatý Augustin a řka: „Jakež tělesná milost k světu a viera k Hospodinu za nic[cci]nic] nie sobě života neváží, takež velmi výše[ccj]výše] wyſſy mysl člověčie[cck]člověčie] cžlowiecže Duchem svatým zažéhá, čímž viece trpí, tiem viece u vnitřniem v svém duchu se kochá.“ Opět Olibrius kázal ji v žalář vsaditi. Tu se jí nebeská světlost zevila, že vešken žalář osvietila. Tu kterakžkolivěk u veliké bolesti k zemi na kolena padla, poče Boha prositi, aby jí[ccl]] gey ráčil ukázati toho diábla nepřítele, jenžto proti ní bojováše. Tehda se jí ukáza saň přehrozná, odevřevši usta, chtieše svatú dievku pozřéti. V ta se doba svatá dievka svatým křížem požehna, netáže jie pozřieti, až mocí svatého kříže ta saň se rozpuči a dievka svatá beze všeho úraza osta. Po malé hodině opět se[ccm]se] ſie jí diábel[ccn]diábel] dialel v člověčí[cco]člověčí] cžowicžy tváři zevil. To svatá dívka uzřevši, odda se na modlitbu. Tu se Bohu pomodlivši i vsta. Tehda diábel knieže přistúpiv i vece: „Nechaj mne již s pokojem, jižtě dosti, přestaň[ccp]přestaň] przeſtian, nepřekážej mi.“ Svatá děvice, vzemši jeho za škráně[ccq]škráně] ſſkanie anebo za kštici[ccr]kštici] xſticzchy,

X
cbypřevrhše] przewrſſe
cbzživot] žywuot
ccase] gſe
ccbzle] žle
cccnebesa] neleſa
ccdzezřevši] zerzewſſi
ccesvoje] ſwuoge
ccfjejieho] giegeho
ccgse] ſie
cchmuky] muly
ccinic] nie
ccjvýše] wyſſy
cckčlověčie] cžlowiecže
ccl] gey
ccmse] ſie
ccndiábel] dialel
ccočlověčí] cžowicžy
ccppřestaň] przeſtian
ccqškráně] ſſkanie
ccrkštici] xſticzchy
 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2024, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2024, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2024, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 18 lety, 8 měsíci a 12 dny; verze dat: 1.1.27
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).