Bě[118r]číslo strany rukopisuda mně, milý muoj bratře Timotee. V tu dobu uda mi se vzřieti na jedno tělo, nevinnú krví skrvavené. Běda mně, muoj otče, duchovní mistře i naučiteli předrahý, kterém s ty činem tak ohavné smrti zaslúžil? Kam se já již sirý obrátím, kam puojdu hledat tebe, chválo křesťanská[bxg]křesťanská] krzieſtianſka i cti všech věrných převěrná? Kto jest tak mlčedlivě včinil tvuoj přesladký hlas, píšťalko převysoko zvučná, vznělé[bxh]vznělé] wznile húsličky[bxi]húsličky] huſlicžly desaterných strun. Naučiteli muoj, kde tebe hledati budu, kde tě naleznu? Ó, vuodce pravý, co již o tobě povědě tvým učedlníkóm, zda s jim pověděl, že s si jat neb někde udáven? Pakliť již koho pošlem z nás, ať by hotově poslúžil, jižť viec z nás ižádného třeba nenie, již si šel k svému milému Bohu, jehožto s následoval i všiem srdcem žádal. Ó, běda mně, že tě nevinné ruce tvoji, ješto byšta v Jeruzalémě někdy dvojími řetězy svázané, tě jsta již v Římě rozvázané. David prorok svého syna plakáše a řka: „Synu muoj, běda mně tebe, synu muoj Absolone.“ A já pak smutný žalostivě pláče a řka: „Běda mně tebe, otče muoj, běda mně tebe. Zdali již nepřestal zbor tvých učedlníkuov, k tobě do Říma zběhujících a tebe hledajících, již viec[bxj]viec] wicž nedie ižádný: ‚Poďme, vizme[bxk]vizme] vižme, kde jsú naši mistři, a otiežem jich, kterým bychom činem mohli vlásti kostely nám poručenými.‘“ Kto nám již vypraví přikázanie našeho milého Jezu Krista a nesnadenstvie Písma? Sv. Jeruzaléme a Říme, města křivá, mezi váma přízen, obě sta rovně v zlosti. Jeruzalém Jezu Krista ukřižovalo, Římské město apoštoly na smrt odsúdilo. Jeruzalém slúži jemu, jehožto ukřižovalo. Řím slavné slávy těch svatých apoštoluov jmě, ježto na smrt odsúdilo. Znamenaj div veliký, bratře muoj Timotee, a zázrak nesléchaný, jenž se jest stal toho dne po jich smrti. Viděl sem je[bxl]je] gie svýma očima, ana jdeta do Římského města brány, držéce se[bxm]se] ſie za ruce, oblečena v světlé rúcho, v koronách příliš stkvúciech[bxn]stkvúciech] ſtſkwucziech, a netoliko já sem je[bxo]je] gie viděl, ale i Lemobia, služebnice krále Sezten, ješto také sv. Pavla na vieru obrácena, poslušna bieše. Ta Lemobia, kdyžto sv. Pavla na smrt