když již slunce vzešlo. Mc16,3 I praviechu vespolek: „Kto nám odvalí kámen ode dveří hrobových?“ Mc16,4 A vzhlédše uzřely sú odvalený kámen. Bieše zajisté veliký velmi. Mc16,5 A všedše do hrobu, uzřely sú mládence, an sedí na pravici, oděn jsa rúchem bielým, i lekly sú se. Mc16,6 Kterýžto vece jim: „Neroďte se báti! Ježíše hledáte Nazaretského ukřižovaného, vstal jest, nenieť ho tuto. Aj, miesto, kdežto byli jej položili. Mc16,7 Ale jděte a povězte učedlníkóm jeho a Petrovi, žeť vás předejde do Galilee. Tam jej uzříte, jakož jest pověděl vám.“ Mc16,8 A ony vyšedše, běžely sú od hrobu, neb jest je strach byl napadl a hruoza, a žádnému sú ničehož nepravily, neb sú se bály.

Mc16,9 Vstav pak z mrtvých Ježíš ráno v neděli, okázal se najprvé Mariji Magdaleně, z niežto byl vyvrhl sedm ďáblóv. Mc16,10 A ona šedši, zvěstovala těm, kteří sú s ním bývali, jenž sú lkali a plakali. Mc16,11 A oni slyšavše, že by živ byl a viděn od nie, nevěřili sú.

Mc16,12 Potom pak dvěma z nich, když sta se protulovala, ukázal se v jiné zpósobě, když sta šla do vsi. Mc16,13 A ona šedše, pověděla sta jiným, a aniž sú jim věřili. Mc16,14 Pak najposléze, když jest sedělo za stolem jedenádcte učedlníkóv, ukázal se jim Ježíš a tresktal nevěru jich a tvrdost srdce, neb sú těm, kteří jej viděli, že jest z mrtvých vstal, nevěřili. Mc16,15 I řekl jest jim: „Jdúce po všem světě, kažtež čtenie všemu stvoření. Mc16,16 Ktož uvěří a pokřtí se, tenť spasen bude. Ale ktožť neuvěří, budeť zatracen. Mc16,17 Znamenie pak ti, kteříž uvěřie, tato mieti budú: Ve jméno mé ďábly vymietati budú, jazyky novými mluviti budú, Mc16,18 hady bráti budú, a jestliže by co jedovatého pili, nebudeť jim škoditi. Na nemocné ruce vzkládati budú a dobře se mieti budú.“

Mc16,19 A pán zajisté Ježíš, když jest jim odmluvil, vzat jest do nebe a sedí na pravici boží. Mc16,20 A oni šedše, kázali sú všudy a pán jim pomáhal a řeči jich potvrzoval činěním divóv.