[642]číslo strany rukopisupřebyl. K tomu sluha boží vece: By mi bylo teprv voliti, radějí bych tisíc let, na světě jsa, těžkú nemoc trpěl, než jedinú v čistci přetrpěl. A protož praví svatý Augustin: Všemohúcie moc a múdrost boha našeho, ta jest to uměla zpósobiti, kterak hrozně všeliká dušě má očištěna býti, kteráž má duostojně s bohem bydliti. Druhé slušie znamenati, jež dušě v čistci diábli mučie, neb by to neslušalo, by je anděli mučili a vědúc, ež s nimi skuoro v nebeském království budú. Ale podobno jest věřiti tomu, ež světí anděli v čistci duší navštěvují a je, aby pokorně trpěly, ponúcejí. A nadto ty duše v čistci jmají dvoje oblehčenie. Jedno, když se co dobrého na světě za ně děje, skrze něžto mají svých múk ukrácenie, a druhé, ež jistú naději mají, ež někda odtud vyndúc, v nebesiech sě na věky radovati budú.
Třetie slušie věděti, kde jest očistec[1952]původně zapsáno „czyſtecz“, „o“ nadepsáno jinou, soudobou rukou. Jest jedno miesto bliz od pekla, ježto miesto slóve čistec. A také pravie mistři, ež božie mocná spravedlnost rozličným dušém pro rozličnú věc rozličná miesta jich očištění zpósobila jest. Některým dušém pro jich spěšnějšie zproštěnie, aby se někomu dobrému zjěviec, spieše zproštěny byly. Některým počištěnie dáno jest tudiež, ješto jsú shřešily, a některým také pro některého svatého prosby uslyšenie. Najprvé dán některým dušém vláští čistec pro některé zaslúženie, aby spieše byly zproštěny.
Jakžto se píše v knihách o Svatých otcích, jež jedni svatého Teobalda rybáři, létě loviece ryby,
