[283]číslo strany rukopisuumřěl a po ňem zlý Julian, jenž bieše od viery křesťanské odstúpil, ciesařem byl. Ten počě Gallikana násilím k diáblovým modlám přihoniti a řka: Anebo sě našim bohóm modl, anebo jdi z země. Nesmějieše jemu ciesař zěvně nic učiniti, nebo člověk vzácný bieše. Odtad sě vzdvih Gallikan, do vlasti Arecie sě bral. Tu jeho zlé viery lidie utkavše, ostrým mečem jeho srdce prokláli. Ta dušě s andělským pěním do nebes vzata.
V ty časy zlý Julian počě veliký násilník křesťanóm býti, z jich statka jě lúpiti a řka: Kristus váš tak řekl ve čtení: Ktož sě všeho svého statka neotpovie, nemuož býti muoj učenník. A tiem činem křesťany ze všeho statka lúpieše. To také zlý Julian znamenav, ež svatý Jan a svatý Pavel to sbožie, ješto Konstancia ciesařovna ostavila, chudým rozdávají, vzkázal jim a řka: Služte mi a buďte při mně, jakož ste při dřěvniem ciesaři byli. K tomu svatý Jan a svatý Pavel odpověděsta a řkúce: Byli smy při těch šlechetných ciesařích, jenžto sú byli věrné sluhy Jezukristovi. S těmi smy rádi bydlili, ale tě, jenžtos od pravé viery křesťanské odstúpil, nechcmy za pána ani za ciesařě mieti. Jimžto Julian odpověděl: Já jsem to v svéj vuoli jměl, kteréhož bych chtěl duostojenstvie v žákovském stavu, toho bych byl došel, ale znamenal sem, ež v těch staviech prázdniti jest nestatečné, protož sem sě obrátil k rytieřskému stavu a tu mým bohóm slúžě, s jich pomocí ciesařstva sem došel. Protož i vy, cná mužie, ješto sta v kniežěcích dvořiech vzchována, nevzdalujta sě od mé služby a budeta prvnie na mém dvořě. Pakli to potupíta, k tomu tak učini, jež váma potupen nebudu. K tomu svatý Jan a svatý Pavel odpověděsta: Buoh nad tiem, ale my sě tvé nepřiezni nebojímy. K tomu Julian vecě: V desěti dnech rozmyšlenie mějta. Kdež po mně nepostúpíta, potom bezděky učiníta. Zdali mníta, by vás křestěné mučenníky
