[164v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceobličějem božiem?
Versuscizojazyčný text[533]Versus] v rkp. předepsáno pro rubrikátora, rubrika chybí
Duše má smútila se velmi,
ale ty, hospodine, buď milostiv jiej.
Otče[534]Otče] Otczie rkp. náš…
I neuvodi nás…,
ale zbav[535]zbav] zb rkp.…
Versuscizojazyčný text[536]Versus] v rkp. předepsáno pro rubrikátora, rubrika chybí
U paměti věčnéj praví[537]praví] prawie rkp. budú,
od sluchu zlého nevzbojie se.
Job17,1 Duch mój uskrovní se, dni moji ukrátie se a jediný mi zbude rov. Job17,2 Neb sem shřešila[538]Neb sem shřešila] Non peccavi lat. a v zamúcení[539]zamúcení] zamuczenye rkp., amaritudinibus lat. přebývati bude oko mé. Job17,3 Vyprosť mě, hospodine, a posaď mě podlé sebe a čiež chce ruka, ať bojije[540]bojije] bogigie rkp. proti mně. Job17,11 Dni moji přešli sú, [b]označení sloupcemyšlenie mé rozvielo se[541]myšlenie mé rozvielo se] cogitationes meae dissipatae sunt lat., mučíce srdce mé. Job17,12 Noc sú obrátili v den a opět po tmě naději se světlu. Job17,13 Ač přetrpím, peklo duom muoj jest a ve tmě usteli lože mé. Job17,14 Talovu řekla jsem: „Otec muoj si, mátě má a sestra[542]sestra] + mea lat. červóm.“ Job17,15 Kde jest již radost má a pokoj mój?
Ty si, hospodine bože[543]bože] bozie rkp. mój.
Hřešícieho mě na každý den, ale nekajícieho, strach smrti smucuje[544]smucuje] ſmuczugie rkp. mě, nebo u pekle nenie ijednoho vykúpenie.
Smiluj se nade mnú a [165r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupceuzdrav mě, hospodine, v tvém jménu spasena mě učiň a v tvéj moci vyprav mě! Smiluj se nade mnú a uzdrav mě!
Job19,20 Kóži méj po přěpadení[545]přěpadení] prziepadenye rkp. těla mého přischly[546]přischly] przichli rkp. kosti mé a ostala jediná rty u mých zubuov. Job19,21 Smilujte se, smilujte se nade mnú asi vy, přietelé moji, nebo ruka božie mne sě dotkla. Job19,22 Co následujete mě jako buoh a těla mého se nasycujete? Job19,23 Kto mi dá, aby psáni byli hři[b]označení sloupceeši řeči méj[547]hřieši řeči méj] sermones mei lat.? Kto mi dá, aby psáni byli v knihách Job19,24 rafijí železnú nebo olověným čepelem neb dlátem vryti na kameni? Job19,25 Vědě to, že vykupitel mój živ jest a v súdný den z země vstáti mi jest Job19,26 a opět přijmu tělo své a tělestně uzřím hospodina, spasitele[548]hospodina, spasitele] Deum lat. mého, Job19,27 jehož uzřím já sama a oči moji jej viděti mají, a nitce jiného. Ta nadějě odložena jest mně u mém lóně.
Pomni na mě, hospodine, nebo jako
