nedosta[163r]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcetečného, v den zlý vypraví jeho hospodin.
Ps40,3 Hospodin jeho schová a obživí[512]obživí] obzywzywi rkp. jeho a blažena jeho učiní na zemi a nepoddá[513]schová … obživí … učiní … nepoddá] conservet … vivificet … faciat … non tradat lat., custodiet … vivificabit … erit … tradet var. jeho v rucě[514]v rucě] in animam lat., in manus var. nepřátel jeho.
Ps40,4 Hospodin pomoc pošli jemu na lože[515]lože] lozie rkp. bolesti jeho, všicknu posteli jeho obrátil si v nemoci jeho.
Ps40,5 Jáz řekl: „Hospodine, smiluj sě nade mnú, uzdrav duši mú, neboti sem shřešila tobě.“
Ps40,6 Nepřietelé moji řekli sú zlé mně: „Kdy umře a zahyne jmě jeho?“
Ps40,7 Ačtě [b]označení sloupcevyšel[516]vyšel] ingrediabatur lat., aby uzřel, ješitnost vzmluvieše, srdce jeho shromazdilo nespravedlnost sobě.
Vyndieše ven i zmluvieše Ps40,8 též.
Proti mně šeptáchu všickni nepřietelé moji, proti mně mysléchu zlé mně.
Ps40,9 Slovo nepravé ustavili proti mně: „A čili ten, jenž spí, nepřiloží, aby vstal?“
Ps40,10 A toť jest[517]jest] navíc oproti lat. člověk miera mého, v němž jmějiech naději, jenž jedieše chléb[518]chléb] cheb rkp. mój[519]chléb mój] panes meos lat., panem meum var., uveličil proti mně přelščenie.
Ps40,11 Ale ty, hospodine, smiluj [163v]číslo strany rukopisu[a]označení sloupcesě nade mnú i vzkřes mě, i zaplaci[520]zaplaci] zaplaty rkp. jim.
Ps40,12 V tom sem poznal, že jsi chtěl mně[521]mně] mne rkp., že se nevzveselí nepřietel mój nade mnú.
Ps40,13 Ale mě pro nevinu přijal si i potvrdil si mne před tobú na věčnost.
Ps40,14 Blahoslaven hospodin buoh Izrahel od věka až do věka. Buď, buď.
Pokoj věčný…
Uzdrav, hospodine, duši mú, nebo sem shřešila tobě.
Ps41,2 Jakžto jelen žádá k studniciem vodným, takež duše má žádá k tobě, bože[522]bože] bozie rkp..
Ps41,3 Žízn měla duše má [b]označení sloupcek bohu, studnici živéj[523]studnici živéj] fortem, vivum lat., fontem vivum var., kdy přídu a zjevím se před[524]před] pred rkp. obličějem božím?
Ps41,4 Byly sú mi slzy[525]slzy] ſlzie rkp. mé chlebové den i noc, když řiekají mně na každý den: „Kde jest buoh tvój?“
Ps41,5 To vzpomanul sem i vylil sem u mě duši mú, nebo minu do miesta stanu divného[526]stanu divného] ſtaw dyneho rkp., až do domu božieho,
v hlasu veselé i zpovědi, hlas, zvuk[527]hlas, zvuk] sonus lat. hodovalného.
Ps41,6 Proč si se smútila[528]si se smútila] tristis es lat., duše má, a proč zamucuješ mě?
Naději měj u boze, nebo ješče vzpoviedaji
