tvého, nenie míru kostem mým od obličejě hřiechóv mých.
Ps37,5 Nebo nespravedlnosti mé nadstúpily sú hlavu mú a jako břiemě těžké obtiežily sú se na mě.
Ps37,6 Zhnily i zaprtěly sú sě jézvy mé od obličeje nemúdrosti méj.
Ps37,7 Huben učiněm sem a skloněm sem až do skončenie, celý den smútiv sě chodiech.
Ps37,8 Nebo ledvie mé naplněny sú lúzením i nenie zdravie v těle mém.
Ps37,9 Mučen sem u ponížen sem přieliš, řeviech od stonánie srdcě mého.
Ps37,10 Hospodine, před tobú všěcka žádost má a stonánie mé nenie před tobú skryto.
Ps37,11 Srdce mé zamúceno jest ve mně, ostala mne síla má a světlost očí mú, i téj nenie se mnú.
Ps37,12 Přátelé moji a bližní moji protiv mně přiblížili se i stáli.
A kteříž podlé mne biechu, z daleka stáchu a moc činiechu, již hledáchu duše méj.
Ps37,13 A kteříž ztazováchu zlostí mých, mluvili sú ješitně a lsti celý den mysléchu.
Ps37,14 Ale já jako hluchý neslyšiech a jako němý neotvierajě úst svých.
Ps37,15 I učiněn sem jako člověk neslyšě a nemajě v ustech svých odmluvenie.
Ps37,16 Nebo sem v tě úfal, hospodine, ty uslyšíš mě, hospodine bože mój.
Ps37,17 Nebo řech: „Nikdy nevzradují se mně nepřietelé moji, a když se pohybují nohy mé, na mě veliké mluviechu.“
Ps37,18 Nebo já u biči hotov sem a bolest má přede mnú veždy.
Ps37,19 Nebo nespravedlnost mú jáz zvěstuji a zmyšli za hřiech mój.
Ps37,20 Ale nepřietelé moji sú živi i potvrzeni sú na mě i rozplozeni sú, již nesprávně nenávidí mne.
Ps37,21 Již zaplacijí mi zlé za dobré, omlúváchu mě, nebo následovách dobroty.
Ps37,22 Neodstupuj mne, hospodine bože mój, neodchoď ode mne.
Ps37,23 Přizři ku počátku mému, hospodine bože spasenie mého.
Pokoj věčný daj…
Neodstupuj mne, hospodine bože mój, a neodchoď ode mne.
Ps40,2 Blažený, jenž pomní na chudého a nedostatečného,
