[91r]číslo strany rukopisuznamenávajíť Jezukristóv bok otevřenie, skrze něžto zbožná duše vendúc, pro jeho svaté krve prolitie pamatujíc, túto potopú tohoto hřiešného světa se kryjíc ukryje. Tuť také praví svatý Krysostomus: „Také tekla jeho svatá krev z boku, a to proto nám na vykúpenie a k tomu našich duší k vyčištění a na omytie.“ A jakož praví svaté Písmo, že ta svatá krev po kopí tekúci až právě k Longinově ruce, a kdyžto rukú Longin očí svých dotekl, jenžto bieše slepý, tak ihned jest prozřel.
Tehda v ten čas dva z Ježíšových učedlníkóv a s nimi Nikodemus jdúce, spolu s odpuštěním Pilátovým jeho svaté tělo s kříže sněmše, v čisté prostěradlo obinuvše, podlé židovského obyčeje vonným kořením obloživše, v hrob jsú vložili, v němžto žádný ještě bieše neležal. A tu kámen veliký na jeho hrob položichu.[143]J 19,38–42 Tu praví Anzelmus, že s nimi také tu Matka božie bieše a to vše svýma očima vidúci, s svatým Janem a s jinými paniemi do města jide. Tuť jie svatý Jan hned posluhoval a v apoštolský dóm uvedl, tehda tu bieše, plačíc a kvieléc žalostivě, na svého milého syna zpomínajíc, plakáše. Jakož praví svatý Augustin: „Ó, přehanební Židé, co ste nám zlého učinili, že jste Ježíše ukřižovali!“ Tuť jest svatý Anzelmus vše popsal.
Tuto Jozef, dobrý druh, prosil Piláta za Ježíšovo tělo
A když zatiem toho dne večer bieše, přišed jeden ku Pilátovi dobrý druh, k tomu také starý muž a také zvláštní učedlník Ježíšóv jménem Jozef i prosíše jeho, aby jemu odpustil tělo Ježíšovo s kříže složiti a pochovati. Tu prosbu jest Pilát uslyšal, tělo Ježíšovo jemu kázal dáti. Tehda ten ctný muž Jozef složiv to svaté tělo s kříže, obinuv je v čisté plátno, položil v svój nový rov, kterýžto bieše z kamene vytesal, a kamenem přiloživ velikým. A při tom také biechu Marije, patří[92r]číslo strany rukopisuce
