[90r]číslo strany rukopisuskrze svého hřiešného života polepšenie. V ten čas, jakožto evanjelisty píší, ihned sluhy židovské biechu u kříže ostali, vzemše húbu, voctem ji naplnili.[136]Mt 27,48 K tomu praví druhý evanjelista, že jest bylo víno s žlučí smiešeno. Podlé nich praví třetí evanjelista, že jest bylo víno myrrú ohorčeno.[137]Mc 15,23 V tom nám evanjelisty svój rozum dávají, že to pitie tak bylo hořké, kdyžto jeho Ježíš okusiv, ihned jeho nerodil píti. Protož jsú jemu také octa podali, nebo, jakož praví jeden mistr, když na kříži zbitému octa podadie, spíše umře mnohem spieše. Po malé chvíli promluvi Ježíš a řka: „Dokonánoť jest.“[138]J 19,30 Jakož by řekl: Jižť se jest vše dokonalo, což jest bylo o mém ukrutném umučení prorokováno. V tom nám Ježíš tento příklad dal, aby každý hřiešný, ktož na kříž svatého pokánie vstúpí, nemá odtud zstúpiti, jeliž řieci bude moci dobře: Skonánoť jest, totižto mé pokánie. Opět po malé chvíli zavola Ježíš a řka: „Otče, v tvoji ruce poručuji duši mú.“[139]L 23,46 Tuť praví svatý Matúš evanjelista, že mnoho svatých tiel vstavše, mnohým se ukazovaly v Jerusalemě.[140]Mt 27,52–53 K tomu praví svatý Augustin, že Syn boží od té hodiny, v nižto pustil svú duši svatú, třidceti orlojových hodin vstal z mrtvých, aniž viece, ani méně. A tuť [90v]číslo strany rukopisumatka jeho milostivá bieše, tak vždy jeho žalostivě plakavši, o tom jejím žalostivém pláči píše svatý Anzelmus.
Tehda toho večera v nešporní hodinu přišli sú poslové ku Pilátovi, aby těla těch tří ukřižovaných snieti kázal dolóv. Také ještě v tu hodinu oba lotry biechu živa, i kázachu jim jich kosti zlámati, aby spieše zemřeli. Ale milého Spasitele umrlého vidúc, protož jsú jeho nechali tak. A v ten čas jeden slepý rytieř, jemužto jméno Longin bieše, přiveden jsa k Ježíšovi. Ostrým kopím jeho svatý bok otevřel, tiem to úmyslem učinil jest, jest li že by byl ještě živ, aby umřel. Tu, jakž koli Ježíš mrtev bieše, však z něho, přirozená věc, tečíše z jeho svatého boku krev a voda.[141]J 19,31–34 Nepraví, by jeho bok kopím udeřil anebo pobodl, ale die, že jeho bok kopím otevřel jest, aby tiem rozuměti dal, že jsú otevřena ta vrata přesvatá, skrze něžto sedmera svatost nám na spasenie moc přijala, bez nichžto nižádný spasen nemóže býti. Toť jeho svatého boku otevřenie dávnoť jest bylo znamenáno v prvních knihách Mojžíšových. A tuť se píše, že jest bylo přikázáno, kdež Noe koráb dělal, aby na boce korába okence učinil nebo dveře, kadyž by měl vjíti do korábu před potopú se ukryti.[142]Gn 6,16 To okence nebo ty dveřce
