[63v]číslo strany rukopisurušiti. A také to jest proto učinil, aby Židóm na sobě nedal pohoršenie nebo příčiny, jenž by byli ihned řekli: „Aj toť člověk, ješto zákon bohem ustavený nechce držeti.“ Druhé slušie v tom svatém Čtení znamenati, žeť jest náš Spasitel toho dne najprvé za ny, za hřiešné, počal jest svú drahú krev prolévati v tu hodinu, kdyžto bieše od Židóv obřezován.[62]L 2,21
Tu móže každý pomysliti, že podlé svého tělesenstvie jakožto každé jiné dietě, když jest bolest trpěl, dětinsky jest plakal. Kdyžto jeho milá matka viděla plačícieho, protož jeho litováše a bolesti jeho žalostivě plakáše, jakož se jest zjevilo jednomu svatému otci, že toto svaté dietě Ježíš, leže u svéj milé matky na lóně, velmi plakáše, jeho matka milá v uoči jeho hlédajíc, potom vidúc to děťátko, ana tak velmi plakáše, ono vždy ručičkama svýma k jejíma očima saháše, jakož by rozumem chtělo řéci: „Neplač, matko milá.“ Protož ona k němu, na jeho svatú tvář hledieci, řekla jest: „I kterak nemohu plakati, mój synu milý, a já tebe vizi velmě přebolestiva?“ Zatiem Matka božie tvář jeho k svéj tváři vždy přičiňováše, jeho líbajíc a [64r]číslo strany rukopisus ním se radostně kochajíc, velmi pokorně bohu milému vždy děkujíc a svého milého syna vždy za pravého boha majíc, klanieše se jemu vždy a modléše.
Tuto třie králi přišli do Betléma a tomu svatému dietěti modléchu se a jeho božství
Potom třinádctého dne třie králi, totižto Kašpar, Melichar, Baltazar, přijedše, tomu se svatému dietěti klaněli a modlili, jakožto píše svatý Matúš a řka: „Když se jest Ježíš narodil v městě v Betlémě za času krále Eroda, tehda třie králi, Kašpar, Melichar, Baltazar, od
