však se jest v naši moc dostal. Jemužto pekelná moc odpovědě a řkúc: Protož ty se tiemto neubezpečuj! Pravě, že se Ježíš smrti bál, jižť jest mocně přišel k nám, nic se tebe neboje, však tyto chce vyvésti mocně a z našie je moci propustiti. Protož toto ihned ty sám uzříš. Běda tobě bude na věky. Jimžto pekelná starosta odpovědě: I co vy mi jím hrozíte, já sem jeho na púšti pokúšel, také že jsú jeho Židé umučili, to jsem zpósobil. Protož hned to uzříte, anť v mú moc musí jíti. K němužto pekelná moc vece: Však dobře vieš, žeť jest tento Lazara z mrtvých vzkřiesil, jehož s ty tvrdě v svéj moci držal, však s jeho propustiti musil. Protož k nim pekelný starosta vece: Jest li žeť jest tento, kterýžť jest Lazara vzkřiesil a nám ho odjal náhle, jeho ke mně nepúštějte, neboť sem já jeho moc viděl. Jakž brzo, nad ním stoje, zavolal, tak ihned Lazar jako orel z naší moci jest odjat, bez našie prosby mocně jest vyšel. Tehda, když ta pomluva v pekle bieše, ihned hlas krále nebeského jakožto hrom pohřměv, vece: Pekelné moci, otevřete vrata svá, ať vejde všie chvály král. Tehda tento hlas uslyševše všichni diábli, v pekle se železnými závorami uzavierali. Potom na ně Spasitel týmiž slovy zavola a řka, tehda diábli v pekle jsúce řekli sú, který by toto král byl, otázali se. Jimžto David prorok odpovědě, takto řka: Což se již tiežete? A vy dobře