k hrobu běžal. Protož tomu chtie světí mistři, když jest od hrobu šel, tehdaž se jemu ukázal Ježíš.
Čtvrté jeho se milost ukázala dvěma učedlníkoma, ana jdiešta do hradu, ješto slóve Emaus. Když tak po cestě jdúc, mluviechu o jeho umučení a o tom, což se jest přihodilo ty dni. Tehda Ježíš přiblíživ se k nim, jide cestú s nimi, tehda oči jich zatměny biešta, aby jeho poznati nemohli. Protož k nim Ježíš vece: „Které jsú to řeči, o nichžto mluvíte jdúce a tak smutni jsta?“ Jemužto jeden z nich jménem Kleofas odpovědě a řka: „A zda ty sám pútník nejsi v Jerusalemě, a těchto věcí nevieš, cožť se jest tam nynie stalo?“ Tehdy Ježíš odpovědě: „I co se jest stalo?“ K němužto oni vecechu: „O Ježíši Nazaretském, ješto jest prorok mocný v řeči i v skutciech před bohem i před lidmi. A tak jsú jeho kniežata židovská a starosty naše na smrt vydali a ukřižovali jeho, a my sme se byli tomu nadáli, by on měl vykúpiti národ israhelský. A nadto nade vše dnes jest tomu třetí den, jakož sú se tyto věci staly. A také sú nám ženy některé z našich pravily a řkúc, že sú byly u hrobu, ale těla sú nenalezly, než anjely sediece viděly. A ty nám tak pravily, žeť jest živ. Tehda to někteří z našich uslyševše, k hrobu bez meškánie šli a tak nalezli, jakož jsú jim ženy pověděly, a v hrobě sú jeho nenalezli.“ Tehda, když to odmluvichu, ihned k nim Ježíš vece: „Ó, hlúpého smysla lidé a zpozdilého srdce ve všech věcech, ještoť jsú vám proroci mluvili! Však jest tak měl Kristus trpěti a potom do své slávy vjíti.“ Protož počev od Mojžieše i ode všech prorokóv, vypravováše jim Písma mnohá psaná. Protož tak mluviece přibližováchu se k hrádku, ještoť slóve Emaus. Odtud se Ježíš početl dále jíti. Tehda ona počesta jeho nutiti a řkúc: „Zóstaň s námi, neboť se již blíží večer.“ Tehda Ježíš šel jest do hospody s nimi, ana jeho ještě nebiechu poznali. A když tak spolu sediechu, jakž brzo vzev Ježíš chléb i požehnal a ulomiv, podal jest jim toho chleba, a ona ihned prozřeli na tom miestě a jeho jsú poznali v lámaní chleba. A když jsú jeho poznali, hned jest z jich očí zmizel. Tehda ona sama mezi sebú vecesta: „A zdali naše srdce v nás jest nehořelo v tu hodinu, když jest s námi po cestě jda mluvil i Písmo nám vypravováše.“ A oni v tu hodinu vstavše, do Jerusalema šla. Tehda tu sú nalezli jedenácte apoštolóv, ani se biechu spolu sešli, a ty, ješto s nimi biechu, rozmlúváchu mezi sebú a řkúce: „Zajisté vstal z mrtvých hospodin a zjevil se svatému Petru apoštolu.“ Tehda tato dva učedlníky
