jsú viděly, zatiem někteří z těch, ješto hrobu střežiechu, přišedše do města, počechu vyprávěti kniežatóm a starostám židovským, co se jim přihodilo i to vše, jakož se s nimi země třásla nebo kterak kámen s hrobu bieše složen a kterak jsú se velmi užasli. Tehda to kniežata a starosty židovské uslyšavše, velmi se vzhroziechu, v radu se sšedše, těch strážných hrobových povolavše, velikéť jim penieze dali a k tomu tak s nimi smluvili, aby ke všemu lidu mluvili a řkúce, že přišli učedlníci jeho v noci a nalezli sú nás, a my spíme, a v tu chvíli jeho jsú tělo ukradli. Tehda oni penieze vzemše, tak sú rozprávěli, jakož byli naučeni. Jichžto řeč lživá roznesena jest po všem židovstvu až do dnešnieho dne.
Skonává se pašije o Ježíšovi se všemi výklady podlé rozumu čtyř evanjelist, potom se pak počíná o vzkříšení božím na Velikú noc
Vzkříšenie našeho milého Spasitele Jezukrista staloť se jest třetí den po jeho smrti. Při jehožto svatém vstání jsú rozličná znamenie, ješto slušie každému křesťanu věděti. Najprvé proč jest, jakož jest umřel, ihned z mrtvých nevstal, ale do třetieho dne v hrobě ležeti ráčil. Toť jest proto učinil, aby toho dojistil, že jest byl umřel, ihned silnú mocí svého božstvie třetí den z mrtvých vstal.
Druhé slušie věděti, proč jest svého z mrtvých vstánie do súdného dne nečekal, aby on se všemi lidmi jakožto všemohúcie knieže a vódce
