obcháziechu, vida takový přeslavný skutek, ješto pocházie z tajemstvie božieho, protož chtěl jest od nie pryč odjíti. O tom také praví svatý Bernart, řka: „Mohl jest v sobě svatý muž Jozef pomysliti takto, řka: Znám její přepovýšenú svatost, totižto jejie dobré obyčeje na všech svatých věcech, v skrovném jedení i u pití i v řeči i v skutciech, ne jakožto jiné panny tohoto světa, ale jest chodu tichého, promluvenie múdrého, nikda od nie piesní neslušných ani skokóv oplzlých neznamenati, ani slóv nekázaných poslúcháše, ale ve všech svých činech přestydlivá. Také cožť se jest při nie dálo, tohoť by nemohl ijeden přirozený běh snésti, ale jediná moc boží zpósobiti.“ Protož praví svatý Bernart: „Ó, dóstojné chvály a svatosti Marie, Matky božie, spieše Jozef uvěřil, že čistá dievka mohla jest počieti a poroditi než ona drahá panna Maria.“ Protož toť div nenie, nebť jest byla v svých šlechetností mistryně. O tom o nie světí evanjelisty doličují, a tak jest ji archanjel Gabriel nalezl, protož tak jest ji buoh Otec svému synu milému zvolil. A tak jsú o nie proroci prorokovali a k tomu sú se jie všichni kuoři anjelští radovali a všickni hřiešní sobě sú ji za orodovnici vzeli a obdrželi. Protož tak o nie praví svatý Ambrož: „Toť jest ta královna anjelská, všech svatostí příklad, svaté viery korúhev duchovních skutkóv a siré duše utěšitedlnice, Matka boží, prut z kořene Jesse z rodu krále Davida, dcera jerusalemská a hvězda mořská, matka Jezukristova, všech kniežat paní, všeho stvořenie chrám, Ducha svatého svatyni, krásná, jakožto měsiec zvolená a jakož tomu slunce, smiernice mezi bohem a hřiešným člověkem, prostředlnice mezi tiemto a svrchním světem, nahrazedlnice prvé mateře Evy, přestúpenie k vratóm nebeským, jimižto milé duše k bohu jdú, čest všeho ženského národa, všech svatých děvic koruna, sad zavřený, studnice nazvaná. Toť jest ta, jejiežto chvály veškeren svět nemóž vypraviti, ten se jest v jejiem živótku schránil, ješto svého božstvie viděním v nebesiech všeckny svaté pase a krmí, tomu jest z svých svatých prsí pokrm dávala, a pod jehožto mocí všeho světa vlasti pnie, toho svýma rukama svatýma obklíčivši, na svém svatém lóně pěstovala i chovala.“
Potom Matka boží zpomenuvši na to slovo, ješto jie byl archanjel řekl, a aj toť
