Štítný ze Štítného, Tomáš: [štítenský sborník klementinský]

Národní knihovna České republiky (Praha, Česko), sign. XVII A 6, 159 ff. Editor Svobodová, Andrea. Ediční poznámka
<<<<<82r82v83r83v84r84v85r85v86r>>>>>
Zobrazit ediční aparát Skrýt obsah

[Generovaný obsah]

lid jest ustaven. Veď žádnéhoť jest jeho máti pánem aneb ciesařem aneb králem neurodila inhed, aniť jest od prva počátka bylo pánóv, ale rovni sobě lidé byli; ale zlost jest lidská zavinila, ež mosí nad sebú pány jmieti. Pakli kto svým panováním upadne od pravdy božieho zpořiezenie a podštívaním těch padlých andělóv, ješto jsú se svú zlú žádostí od pravdy hnuli, že sám pro svú hrdú žádost, ale ne pro obecné dobré panuje, však proto bez své vóle jest služebník boží, jakož jsú i črtie boží služebníci, ač i nechtiec, když jedny nuzie pro jich hřiechy a druhým odplaty v nebesiech přičínějí; neb i ze zlého umie buoh vybrati dobré. Takť jest právě o těch pániech, ješto ne pro boží zpósob, ale pro svú mysl hrdú, jakož sem řekl, hlédají, aby panovali, kakž kolivěk někdy pravdu učinie, však to ne pro bóh, ale pro se činie. A kakž koli své chudiny bránie, však ne jako slepička svých kuřátek před luňákem, ale jako pes brání mrchy, aby jie nejedli jiní psi, ale aby ji on sám ohlodal všicku. Protož ne podlé toho účinka, že bránie chudiny, budú jmieti odplatu, ač se i hodí k něčemu to, že panují, ale podlé jich úmysla zlého budú jmieti pomstu s těmi diábly, ješto jsú nesstáli s svatými anděly v tom čtvrtém kuoru u vóli boží. A jakož praví svatý Pavel: „Ktož chtie bohati býti, upadnú v rozličná lákanie a v osidla, ješto topie lidi do zatracenie.“ Slušie sě na to rozmýšleti každému, ktož žádá panstva, a uskrovniti tak svú žádost, jakž by nebyla protiv bohu. Ale ktož panují sami pro se, že jim viece chutno zdejší čest jmieti, rozkoš aneb sbožie, jež brzce vše mine, než od boha u věčném bydle čest věčnú, rozkoš pravú i sbožie hojné, ti sě nerozmýšlejí na to slovo svatého Pavla i váznú jako ptáci na otržni v osidla, ješto je topie do zatracenie, majíc svobodstvo panovánie k zásloně pravdy, ne panovánie vinú, ale svého lakomstva, že snad mnie, by, což mohú, vše slušalo. O tom pak o všem i mluviti nenie třeba před múdrými, ješto řiekají bláznoví páni: „Chlapť jest jako vrba: čím čestějie ji obrúbáš, tiemť se húště obalí.“ A ktoť toho nevie,

 
logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 1 dnem; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).