příkoří nečiním, patrně se vidí, jsem-li já křiva a neprava, čili dobří žalobníci moji.

Co se pak na osobu mou vlastně sčítá, tak sobě toho málo vážím, že se ještě tím chlubiti smím, vědouc o tom, že jaká koliv sem, ke všem zaroveň a jednostejně se chovám, k králům, papežům, knížatům, bohatším, chudším, urozeným i neurozeným. Nebo zajisté u mne žádných osob přijímaní žádného rozdílu není, leč že déleji a častěji u stkvostných a rozkošných než u střídmých a vína nepijících zdržovati se musím, nejedno proto, že oni mně tak chlácholí a lahodí, ale že časem násilně jako tuhou vazbou mne u sebe zdržují.

Přes to mohl by někdo říci, že jen ne samí ožralci ode mne tak zsužovaní bývají, ale také začasté i střídmé lidi, a kteříž se velice od hodování a zbytečnosti zdržují, těžce trápím. Nechť jest to tak, však se to zřídka trefuje a stává. A protož nemůže se spravedlivě za obecný příklad a důvod položiti. A ještě i tehdáž ne tak na mne se to má sčítati jako na jich rodiče.

Nebo co jest divného, když někteří rodičové, jsouce nezdrávi, sobě podobné děti také plodí?

Nic zajisté není příhodnějšího, jako aby se syn otci podobný narodil. Jakýmž tehdy právem, co na koho z přirození aneb z nedostatkův rodičův připadlo, mně se to přičísti moci bude, zvláště poněvadž ani erbové, ani slavných statkův dědictví mně se od nich nepřipisuje?

Nechažť tedy přestanou cizí vády, jako by mé vlastní byly, na mne cpáti, a mají-li to za věc spravedlivou, aby po předcích svých z slávy, důstojenství a bohatství se těšili a radovali, nechť se také nehněvají, když nápadem nemoci a neduhy jako dědičně po nich berou. Nebo jestliže svůj život mírně vedou a od daremních kvasův a zbytečných rozkoší se zdržují, daleko milostivěji s nimi nakládám, než jsou buďto otcové jich, buďto jich přirození převrácenost zasloužila.

Nikoli zajisté, nechť pak jakkoli lidé o mně smejšlejí, tak nešlechetná nejsem, abych rovnou pokutou jak zlé, tak i dobré trestati měla. Aniž tak vzteklá a ukrutná jsem, abych nikdá bolesti nepolehčila, jakož to při mnohých jiných nemocech se nachází, kteréž ustavičným trápením nebohé lidi zsužují, jako trudovatost na tváři, všivá nemoc, malomocenství a jiní k nim bez počtu podobní neduhové, kteří netoliko jsou nezhojitedlní,