Poněvadž pak to všecko tak samo v sobě jest, medle smějí-li jen pisknouti proti tomu nepřátelé mojí? Smějí-li vám na oči přijíti? Smějí-li pokutu, na kterou mne nevinně odsuzují, z sebe skládati?
Ale já jsem jim nemilá a nepřítelkyně, proto-liž tedy oni chtějí tak se nade mnou nepřítelkyní pomstiti, aby sami nejukrutnější nepřátelé nalezeni byli? Zajisté domnívají-li se oni, že mně tak zošklivené a potupené nemá žádná milost učiněna býti, proč vší silou o to se snaží, abych k nim přicházela?
Proč takového života nevedou, abych já nad ními žádného práva neměla? Nebo konečně kdyby někdy tu svou rozpálenou chlipnost skrocovali, a ne tak nestydatě aneb žádostivě všelikých rozkoší zle užívali, snad by mne někdy milostivější k sobě seznali. A byla-li bych ukrutnější, nežli by zasloužili, aspoň by proti mně k hněvu a naříkání hodnou příčinu měli.
Ale těžce se ten od vína zdrží, kterýž jiného nic neumí než hodovati. Těžce se k střídmosti a dobré práci obrátí ti, kteříž ve všem svým životě s jinými v hodování a pití nemírném cechovati navykli. Nechažť tedy trpí, čemu se vyhejbati nechtějí, a nechť jsou sobě veseli, jakž živi býti přivykli. Já zajisté tak soudím, že ti, kteří se na to, aby jen v hodech nemírných a nezřízených rozkošech život svůj strávili, oddali, zdraví a života hodni nejsou.
Nebo velice se mejlí, kteří na takových rozkošech a hodech sobě zdraví zakládají, jako tiť jsou moudří, kteří za zdravého života nezřízené své žádosti krotí a ustavičně o zachování dobrého zdraví přemejšlejí.
Dále když mne již mnohými spůsoby k sobě navnadili a tak daleko prošlým časem a nesčíslnými lahůdkami sobě v poslušanství uvedli, po ty hned zase vybyti a všecku vinnu na mne sčísti usilují. Ale co jest divného? Jestli i já jim odpírám a někdy slušně nad nimi se vymstívám a nemilostivějí, než by oni sobě vinšovali, pro křivdy, kteréž od nich snáším, s nimi zacházím. A protož mnoho bych jim těch mohla vyčísti, kteří, když z nouze a z mušení velikou chudobou jsouc přinuceni, v kterouž skrze svou neskrovnost upadli, od stkvostnějších jídel a nápojů se zdržovali, k prvnímu zdraví zase přicházeli, čehož by se nikoli státi nemohlo, kdyby oni sami sebou spíšeji než já nimi vinni nebyli. Alevšak poněvadž já pracem se vyhejbám a střídmým žádnému příkoří