[K2v]číslo strany rukopisusou našli, a podlé toho i jiným statky pobierají.

Z Jeruzaléma pak do Damašku jest mýt 25 a na těch žádné miłosti nenie, než což na kom vydříti mohú, to vezmou bez miłosti. Hned jest na některém mýtě 5 złatých, někde 7 a někde 10 złatých nebo žádných mýt vsazených[18]rukopis na tomto místě uvádí „vysazených“ nenie. Potom z Damašku do Galaty tak velikých, ukrutných mýt nenie, než po pěti asprách neb 6, a to ještě, jakž na kom vidí, než viec nic.

Také odtud až do Bursy s zbožie, kteréž nese, žádného mýta nedá, než od sebe a s koní nebo s vełbłúduo. Potom v turecské zemi s zbožie płatiti již musí. Přijeda do Angarie, dáš pět aspruo, potom v Burse, jestliže chceš zbožie prodati a po moři se płaviti, ze sta złatých musíš pět złatých dáti, pakli [K3r]číslo strany rukopisuzemí puojdeš, tehdy nedáš až do Konstantýnopole, nebo to právo u nich jest.

Protož ktož by chtěł do Jeruzaléma jíti neb do Ejipta, musí se k psotě a k mnohému nebezpečenství přichystati, kteréhož bez pochyby bude potýkati, a cestu nesnadnú bude mieti a hładu přimierati a dobrého se bydła nebáti, až se zase vrátí do země, z kteréž jest vyšeł, kterážto nám křesťanuom jest zaslíbená, zvłáště česká i jiné okolní země, ale onynoť sú były židom zaslíbené. Protož nenie po čem túžiti ani oč státi, nebo v těch zemích, jsa totižto host, by měł peněz dosti, chtě se psoty uvarovati, však proto čłověk křesťan dobrého bydła k své potřebě nesmie sobě učiniti, a někde by směł, nemuož, příčiny mnohé nedo[K3v]číslo strany rukopisupustí, o kterýchž jest napřed povědieno.

Ješto kto bude čísti, muože porozuměti něco tomu, nebo v těch zemiech by čłověk najskrovnějí se mohł mieti v jiedle, v pití, ovšem v młuvení, choditi v oděvu prostém a na péči mieti zachovati obyčeje, kteréž oni mají, svobod a všetečnosti pilně se vystřiehati, jinak sobě čłověk nemysl ktož koli, aby mohł země ty projíti. Však to všecko maje u sebe, ctnosti i obyčeje jich, k tomu opatrnost, kterýchžto jest krátce dotčeno, ještě v mnohé úzkosti a v nebezpečenství musí býti od nich. Poněvádž jest těm židom i křesťanom úzko, kteřížto jich jazyk umějí a mezi nimi obývají, věz to, žeť jest daleko úže hostem a příchozím mezi tiem národem, zvłáště[m]zvłáště] zwłáſſrě kteříž