stra[K2r]číslo strany rukopisuších, já i všickni kupci. Byli se nám dva pachołci roznemohli, kteréž tajně mezi sebou chovali sme a nemocné na vełbłoudích sme nesli, kteřížto nám zemřeli na cestě. I schovali sme je tajně na poli, a to sme proto učinili, jestliže by se toho úředníci dověděli, že jest který z hostí umřeł, zvłáště z cizozemcuo, že by se s námi divně naháněli a věci náše přemetali by a podlé toho škoda by se nám stała i nebezpečenstvie hrdła, neb to právo jest v zemi ejiptské, kdyby který kupec neb pútník umřeł aneb který čłověk jiný, tehdy všecek statek, což jest měł, máło nebo mnoho, to všecko žołdánovi náleží, a k tomu ještě těm, s kterýmiž jeł a s nimi na cestě był, věřiti nechtí, domnívajíce se, že sou viece měli, než [K2v]číslo strany rukopisusou našli, a podlé toho i jiným statky pobierají.
Z Jeruzaléma pak do Damašku jest mýt 25 a na těch žádné miłosti nenie, než což na kom vydříti mohú, to vezmou bez miłosti. Hned jest na některém mýtě 5 złatých, někde 7 a někde 10 złatých nebo žádných mýt vsazených[18]rukopis na tomto místě uvádí „vysazených“ nenie. Potom z Damašku do Galaty tak velikých, ukrutných mýt nenie, než po pěti asprách neb 6, a to ještě, jakž na kom vidí, než viec nic.
Také odtud až do Bursy s zbožie, kteréž nese, žádného mýta nedá, než od sebe a s koní nebo s vełbłúduo. Potom v turecské zemi s zbožie płatiti již musí. Přijeda do Angarie, dáš pět aspruo, potom v Burse, jestliže chceš zbožie prodati a po moři se płaviti, ze sta złatých musíš pět złatých dáti, pakli [K3r]číslo strany rukopisuzemí puojdeš, tehdy nedáš až do Konstantýnopole, nebo to právo u nich jest.
Protož ktož by chtěł do Jeruzaléma jíti neb do Ejipta, musí se k psotě a k mnohému nebezpečenství přichystati, kteréhož bez pochyby bude potýkati, a cestu nesnadnú bude mieti a hładu přimierati a dobrého se bydła nebáti, až se zase vrátí do země, z kteréž jest vyšeł, kterážto nám křesťanuom jest zaslíbená, zvłáště česká i jiné okolní země, ale onynoť sú były židom zaslíbené. Protož nenie po čem túžiti ani oč státi, nebo v těch zemích, jsa totižto host, by měł peněz dosti, chtě se psoty uvarovati, však proto čłověk křesťan dobrého bydła k své potřebě nesmie sobě učiniti, a někde by směł, nemuož, příčiny mnohé nedo[K3v]číslo strany rukopisupustí,