přijeli sme druhého dne z Jeruzaléma do města, kteréž słove jazykem jich Hevroncizojazyčný text a česky Samaří. Na té cestě ukazovali mi Jerycho město, ješto było około něho sedm zdí a již nic jiného nenie než mnoho zdí rozvalených. Od Jerycha také jest nedaleko ta hora, na níž Abrahám obětovati měł Izáka syna svého bohu.

Potom sme přijeli k studnici, kterouž jest udělał Jákob, kteráž jest před městem samarským. Také mi pravili, že u té studnice młuvił Pán Kristus s Samarytánkou. Studnice ta jest prostá a okrouhłá, mám za to, že zhłoubí dvou łátruov nenie, a to i s vodou. V té studnici jest voda dobrá, pili sme ji rádi. Také ve všem kraji samarském vody lepší nenie než z Jákobovy studnice až do Nýlusa řeky, kteráž teče z ráje. V tom všem kraji vody sou złé, słané a tepłé píti.

Pobyvše u té Jákobovy studnice a napojivše koně i vełbłoudy i sami se napivše jí, jeli jsme do města Samaří a najali jsme sobě komoru v domu hostinském. A opatřivše své věci, šeł sem s židem před město k zahradě, v kteréžto mnoho hrobuo prorockých jest, neb jsou pohřeb měli a tu se kladli. A tu leží Adam, Eva, Abraham, Izák, Jákob i jiných těch mnoho svatých prorokuov a dobrých lidí. U té zahrady každý den dávají tisíc chlebuov pro buoh každému, złému i dobrému, ktož jedno chce vzíti.

Pohané ty svaté mají u veliké poctivosti, ozdobujíce hroby jich lampami mnohými hořícími ve dne i v noci, a praví, že sou jich proroci, a hned je za to drží. Židé se k nim také znají, s velikou słavností je drží a ctí a k nim putují z Jeruzaléma i z jiných krajin židé. Než tou zahradú pohané vłádnou, židom tam vłádnouti nedopustí, než do zahrady jest jim svoboda jíti, a netoliko židom, ale každému, złému i dobrému, domácímu i příchozímu, nenie tam bráněno.

Ohledavše Ebron, totižto tu zahradu a hroby prorocké, jichž počtu neviem, o kterýchž mi pravili. Také ti hrobové sou v kapličkách a každý zvłáštnie svou kapličku má a těch kapliček jest velmi mnoho a sou klenuté všecko až do samých vrchuo a vysoké vrchy některé mají a v každé