uvedł mě s sebou, když jemu dał klíče ten pohan, kterémuž najvýše poručen hrob i kosteł, aby světła opravovał, neb obyčej mají světła opravovati ve čtyřech nedělích jednou. Než v bázni jsme oba była, když sme tam byli, však proto nemáło sem musił dáti i po miłosti, neb najchudší poutník, kterýž koli nemá złatých, jistě hrobu Pána Krista viděti nebude.

Kosteł ten jest vnitř biełý, malovánie i jiných okras v něm nenie žádných ani korouhví neb postavníkuo i jiných věcí, jako v těchto zeměch křesťanských mají, v tom kostele i jinde neviděł sem. Ohledav, což sem mohł ohledati, šli sme z kosteła. A odtud hned šli se mnú k té bráně, kterouž vedli Pána Krista k smrti.

Potom mi ukazovali to miesto, kdež był duom Kaifášuov, a nade dveřmi toho domu točenice złatá a znáti, že jest skłádaná, ješto była někdy złámána. Pak mi ukázali ten duom, v kterémž bydlił Jozef s Marijí, a ten duom jest proti domu Kaifášovu.

Odtud sme šli tou branou ven, kterouž veden Pán Kristus, i šli sme do údolí, kteréž słove Jozafat, kdež jest hrob Panny Marie. A na tom miestě jest kapła klenutá a okrouhłá a k hrobu jest jíti jako do pivnice dobře hłuboko po několiko stupních kamenných. A u dveří té kapły sedí strážný Aráb nebo pohan, neb ho sobě křesťané najímají, aby tam nedał překážeti. A také musí peníze mieti, ktož chce tam jíti k hrobu, bez peněz puštěn nebude.

I šeł sem tam z bosáky a viděł sem hrob Panny Marie a ohledał sem jej, neb sou mi ho nebránili dotknouti. Vytesaný jest z biełého alabastru a jest na zemi nízký a od svrchu jest tesaný. V té kaple ozdob žádných neviděł sem, než lampy ustavičně v ní hoří.

Odtud sme šli do jedné jeskyně, v kteréž se najprvé Bohu otci svému modlił u Veliký čtvrtek, když měł jat býti. V té jeskyni sem był a jest velmi hrozná, neb se na ní divně skálé zavěsiło samorostłé a zdá se, jako by hned měło na čłověka upadnouti.

Potom mi ukazovali to miesto, kdež se Pán Kristus podruhé modlił, také v zahradě, a jest u skáły. Pak sme šli na to miesto, kdež se potřetie modlił,