[120v]číslo strany rukopisu[A4v]číslo strany tiskuna vocasu a když se toho místa dotkneš, nalezneš bolest jakožto vořech. Připále to místo, též učin jako při prvních krticech, nasypá na ně krunšpátu, potom shol tu srst a přilož na to siry s starým sádlem, s krunšpátem a s blenovým semenem. Pakli to zmeškáš a nepomůžeš-li mu brzo, tehdyť padne kůň. Protož ta místa všecka připal a, vezma kost konskou, stluč ji s krunšpátem a sírou, potom ten prach vsyp na ta místa, a neprospěje-liť[h]neprospěje-liť] neproſpěliť to nic, vezmi polejové vody tak mnoho, jako by mohl ruku[4]chybný zápis, má být: rouchu vomočiti, a dříve řečeným[i]řečeným] řečným prachem obmaž a rouchou obvaž okolo koně na bolestným místě po tři dni.

Třetí krtice jsou mezi koží a masem, lek proti tomu jest takový: vezmi[j]vezmi] wezme kost konskou, spal ji s krunšpátem a z toho udělej prach a pak propal kůži železem v místě bolesti, nasypiž na to prachu, a zhojíš ho. Někteří vinným[k]vinným] Wjnným páleným to misto natírají aneb rosolem novým z štíky uvařené, a tak zeschnou krtice.

Proti dušnosti koňské

Dej mu síru s octem, a tak se zhojí.

[D]List pátý Bělmo[l]Bělmo] Běl koni sehnati

Z hořkého lupení kořeny skrájej velmi drobně, dávej koni v ovse jísti, a to často, až mu bělmo sejde.

Proti témuž

Žabí korejtko spal a učiň prach z něho, vezmi zázvor čistý a zetři jej dobře, též i med, svařiž to[m]to] ſy spolu, a kaž koni natírati pod okem, pozdvíhna svrchního víčka, hodně maž, a tim ho dobře zhojíš.

Sádmo od nežitův a od záskoky, který kůň sobě zaskočí, zhojiti

Vyčist jemu ránu, polož na ni topenici chlebnou s soli, ať se nesmradí[n]nesmradí] neſradj, a to čiň na každý den. Aneb vezmi bílé těsto, zamíchej ho s bílkem vaječným a přilož na tu ránu. Který kůň má sádmo, vezmi hořkého lupení kořen, starého sádla, stluč jedno jako druhé spolu, maž koně, a zhojíť se, by pak na něm jezdil.

Aneb udělej takto: vař hadí trank s vodou, přileje polovici starého píva, pař[o]pař] ſwař koně tim často a přikládej listí na ránu z toho koření.