Přistúpili králi zemščí a knížata sešli v jedno proti hospodinu a proti pomazanci jeho: Ps2,3 „Zlámajmy okovy jich a svrzmy s nás jho jich.“ Ps2,4 Jenž bydlí v nebesiech, posmievati sě bude jim a hospodin vzrúhá sě jim. Ps2,5 Tehdy vzmluví k nim v hněvě svém a v rydání svém zamútí je. Ps2,6 Ale jáz postaven sem král od něho nad Sionem, horú svatú jeho, káže kázaní jeho. Ps2,7 Hospodin řekl ke mně: „Syn mój jsi ty, jáz dnes urodil sem tě. Ps2,8 Pros ote mne a dám tobě vlasti dědinu tvú a sbožie tvé meze zemské. Ps2,9 Vlásti jimi budeš v prutu železném a jako sud hrnčieřóv ztepeš je.“ Ps2,10 A nuž, králové, urozumějte, učte sě súditi země. Ps2,11 Služte hospodinu u bázni a veselte sě jemu v strachu. Ps2,12 Pochvatněte kázen, ať někdy nevzhněvá se hospodin a nezhynete s cěsty pravéj. Ps2,13 Když rozhoří se v krátce hněv jeho, blažení všitkni, již úfají veň. Chvála otci…
Tento žalm učinil David, když běžal přěd svým synem Absalonem, a jest od božieho vzkřiešenie.
Ps3,1 Ps3,2 Hospodine, co rozplozeni jsú, jenž mě mútie? Mnozí vstávají proti mně. Ps3,3 Mnozí pravie duši méj: „Nenie jemu spasenie u boze jeho.“ Ps3,4 Ale ty, hospodine, přijimatel mój jsi, sláva má, a vzvýšeje hlavu mú. Ps3,5 Hlasem mým k hospodinu vzvolach i uslyšal mě z hory svatéj svéj. Ps3,6 Jáz sem spal i sen popadl mě i vstal sem, nebo hospodin přijal mě. Ps3,7 Nezbojím se tisíce lidu obklíčejíce mě. Vstaň, hospodine, spasena mě učiň, bože mój! Ps3,8 Nebo jsi ty zbil všecky, protivujíce se mně bez viny, zuby hřiešných zetřěl si. Ps3,9 Hospodinovo jest spasenie a na lid tvój požehnánie tvé. Chvála otci i synu i svatému…
Tento žalm učinil David, když Absalon sě byl oběsil za vlasy, tehdy David prosil za Absolona, a jest o božie smrti.
Ps4,1 Ps4,2 Když vzvolách, uslyšal mě buoh práva mého, v zámutcě rozprostřěl si mě. Slituj se nade mnú a uslyš modlitbu mú. Ps4,3 Synové lidščí, dokudž
