Ps140,3 Polož, hospodine, stráži ustóm mým a dveře okolkové rtoma mýma. Ps140,4 Nepohybuj srdce mého v slova zloby, k omluvení omluv v hřiešiech, s lidmi činícími nespravedlnost, i nebudu obce mieti s volenými jich. Ps140,5 Vztreskce mě pravý u milosti a vzlaje mi, olej ale hřiešníkóv neotuční hlavy méj. Nebo ješčě i modlitba má v dobrovolenství jich, Ps140,6 pozřeni sú sjednáni opocě sudie jich. Uslyšie slova má, nebo jsú mohli. Ps140,7 Jako tlustost zemská vzešla jest na zemi, ztrhány sú kosti naše podlé pekla. Ps140,8 Nebo k tobě, hospodine, hospodine, oči moji, v tobě sem měl naději, neodjímaj duše méj. Ps140,9 Ostřěz mne od osidla, jež postavili mi, a od zrad činících nespravedlnost. Ps140,10 Padnú v sietku jeho hřiešníci, zvláščí sem jáz, doniž neminu. Chvála…
Ps141,1 Ps141,2 Hlasem mým k hospodinu volách, hlasem mým k hospodinu prosil sem. Ps141,3 Prolévaji přěd ním modlitbu mú a smutek mój přěd ním zvěstuji, Ps141,4 v zemdlení ze mne duchu mého, a ty si poznal stezky mé. Na cěstě téj, na niež chodiech, skryli sú osidlo mně. Ps141,5 Znamenách na pravici a hlediech i nebieše, kto by poznal mě. Zhynul běh ode mne a nenie, jenž by dobýval duše méj. Ps141,6 Volách k tobě, hospodine, řekl sem: „Ty jsi naděje má, diel mój v zemi živých.“ Ps141,7 Poslúchaj ku prozbě méj, nebo ponížen sem přieliš. Vyprosť mě od stíhajících mě, nebo posíleni sú nad mě. Ps141,8 Vyveď z stráže duši mú ku zpoviedaní jménu tvému, mne čekají praví, až zaplatíš mi. Chvála oci i synu i svatému…
Ps142,1 Hospodine, uslyš modlitbu mú, ušima přěvěz prozbu mú u pravdě tvéj, uslyš mě v tvéj pravdě. Ps142,2 A nevchoď v súd s sluhú tvú, nebo nebude zpraven přěd tebú všěliký živý. Ps142,3 Nebo stíhal
