ozdobil [31v]číslo strany rukopisuby život kako,
[1010] neb které by cesty sahal,
které by také běhal.
Aténe[br]Aténe] Athene by město hrdé,
vší opravú velmi tvrdé,
ale krále nemějieše,
[1015] neb jeho potřebno nebieše.
Zákon jmieše bez zákona,
bez těžkosti, bez proměna,
ale samo v sobě kraluje
a násilé nic nečije,
[1020] svobodno jsúc bez pakosti,
vniče v osidlo těžké dosti,
že pro zákon haňba, péče
ostřejší by ostra meče.
Aby naplnil vlastní vóli,
[1025] bláznivý lid krále zvoli,
práva, jenž smutně nosiechu,
již jich svrci nemožechu.
Král poče dobré milovati,
zlým zlú odplatu dávati.
[1030] Takž povýši dóstojnější
a v robotu da sprostnější.
V zákoně krále nového
trpiechu již mnoho zlého.
Urbem triste iugum querela cervice gerentemcizojazyčný text
Ezopus tetigit, consona verba movens.cizojazyčný text
Ó, měšťané přehubení,
[1035] takú strastí obtiežení,
jenž prvé lehce[bs]lehce] lechce spiechu,
sotně již snésti možechu.
Věda město v strastném smutce
že leží v bláznovém smutce,
[1040] mistr Ezopus o jich biedě
tuto pověst jim povědě:
Básen
Žáby, když se s močidla bráchu
[32r]číslo strany rukopisua bez strachu na břehu hráchu,
vzechu sprostnú radu sobě,
[1045] že skřičechu o té době,
od Jupitera prosiece,
bez krále býti nechtiece.
Připudichu boha k smiechu
onú prosbu, kterúž činiechu.
[1050] Bóh jim dobrého dohodi,
krále jim dáti nerodi.
Zkřičechu žáby také,
učinichu prosby také dlúhé.
Tuž uslyšechu zvuk protivný,
[1055] naliť letí špalek divný
z nebes, jenž v jezero pade,
vodu na břehy vyklade.
Žába se leče všeliká,
neb bázen ji trápí veliká.
[1060] Když se voda upokoji,
tuž zdvihavše oči svoji,
onu kládu i zočichu,
k niež se blíže přitočichu.
Podál stojiece od něho,
[1065] bojiechu se krále svého.
Pak znamenavše v tu dobu,
že špalek nevládne sebú,
třetie prosbu bohu dachu,
jiného krále žádáchu.
[1070] Rozhněváchu boha svého
i da jim krále jiného.
Da jim hada v jich opravu,
jenž ukrutnú svú vzdvih hlavu,
okolo jezera plzáše
[1075] a hubené žáby hltáše.
Tehdy ta sběř zkřiče k Bohu,
nastrojivši prosbu mnohú,
řkúc: „Sezři k nám, Hospodine,
viz, kterak tvé stvořenie hyne.
[1080] Uslyše tak trudné hlasy,
proměň [32v]číslo strany rukopisunaše smutné časy.
