u vrchu sedí [28v]číslo strany rukopisus krmí koba.
[815] Poče mu řeč podmietati
(havran poče poslúchati),
řkúc: „Havránku, kterak s krásen
a ve všie lepotě jasen!
Labuť přemáháš v bělosti,
[820] nade vše ptáky krásen s dosti.
Ej, by zpieval havran taky,
byl by míl nade vše ptáky.“
Věřiv havran sladké řeči,
onoť nemúdrý koba skřeči,
[825] že by se slíbil, poče krkati.
Liška sýra poče čkáti.
Sýr se jemu[bc]jemu] gemi z ust vynoři.
Popadši jej liška, smoři
i zaběže ona do luha.
[830] Havránkovi by po sýrci túha.
Střed bolesti haňba[bd]haňba] haṅbu sedí
a škodu ostrotú jedí.
Hořký smiech trpěti bude,
kohož chválé, když cti zbude.
[835] Lstivá chvála chlúbu plodí,
jenž sprostnému převelmi škodí.
Fellitum patitur risum, quem mellit inaniscizojazyčný text
gloria, nam parit tedia falsus honor.cizojazyčný text
O lvu a o býku. Kapitola XVI.
Hraď se přáteli, kdež móžeš,
když se v které cti rozmóžeš.
Ač kdy budeš ve mdlé síle,
[840] přietelce přijmi k sobě míle[be]míle] milie.
Najmenšiemu buď hověje,
aniž komu žalosti děje.
Toť jest tuto znamenati.
Když se lva sta[29r]číslo strany rukopisurost přichváti,
[845] jejž těžkost starostná smúti,
že sebú može sotně hnúti,
zmrazi starost jeho tělo
a srdce jemu již zlé dielo.
Takž leže, leností stydne.
[850] Přiběh kanec, pěny naň kydne;
na dávné rány pomnieše,
silné rány lvu sečieše.
Býk nadeň také přiběže[23]J. Loriš opravil kvůli rýmu znění rukopisu na „pṙiteċe“ (Loriš 1903, s. 76),
rohami lvovi bok proseče.
[855] Mrzký oslík se srdieše,
nohú lva v čelo tepieše.
Lev kvěl, za popravu maje,
poče mluviti odlykaje:
„Jehož byl sem dřieve přemoha,
[860] toho mě již tlačí noha.
Všecka moc má již usnula,
všecka má čest v sen se hnula.
Usnuli skutci méj ctnosti
již mám hoře přieliš dosti.
[865] Jimžto sem byl dřieve škodě,
ti mně[bf]mně] mie již všicku núzi plodie.
Mnohým sem odpúštěl také,
již mi rány činie všaké.
Za dobrotu rány činie,
[870] nevědúce, čím mě vinie[bg]vinie] winnie.“
Jenž se přiezní neopíná,
na tom lvova leží vina[bh]vina] winna.
Viec musí slúti hubený,
jenž jest všie přiezni zbavený.
Hunc timeat casum, qui se non subit amico,cizojazyčný text
nec dare vult felix, quam miser optat opem.cizojazyčný text
O luňákovi nemocném. Kapitola XVII.
[875] Když koli co zlého činíš,
Božie pomsty se doviníš.
Nenie tak [29v]číslo strany rukopisumalé shřešenie,
